Zpoza hradeb Helfštýna se v nadcházejících dnech bude linout vůně uhlí a zvonění kladiv a kovadlin. O posledním prázdninovém víkendu se na hrad sjedou stovky kovářů na tradiční festival Hefais-ton. Ještě předtím nahlédnou návštěvníci pod ruce mistra na Kovářském fóru.
Představí novou tvorbu
„Letos je to už jednadvacet let, kdy v tehdy nově zrekonstruované kovárně vznikla první díla, která se natrvalo zapsala do sbírek hradu. Díky úžasné tradici je Helfštýn každoročně obohacen minimálně o jedno rozměrnější dílo, které vzniká přímo v hradní kovárně,“ osvětluje kastelán Jan Lauro historii Kovářského fóra. A stejně tomu bude i letos.
Tvůrcem dvaadvacátého ročníku, a tedy i uměleckého díla bude jihlavský rodák Poldi Habermann. Ten bude od soboty 21. srpna do pátku 27. srpna vyrábět dílo, které pak natrvalo ozdobí areál hradu. S autorem se práce konzultuje rok dopředu. Habermann tedy na nabídku kývl už na loňském Hefaistonu.
„Přišel jsem s nápadem dělat trošku jiné umění než dosud. Chtěl jsem lidem představit úplně novou tvorbu,“ vysvětluje Habermann, který se zabýval hlavně moderními sochami. „Teď se zaměřuju spíš na ty, které vyrábím z konstrukčních materiálů, jako jsou úhelník, traverza a podobně,“ popisuje pětapadesátiletý umělecký kovář.
V tomto stylu bude Habermann na Kovářském fóru vyrábět sochu pojmenovanou Nad hrobem. Návštěvníci budou mít příležitost sledovat zrod díla od přípravy materiálu až po finální povrchovou úpravu. „Bude to práce asi tak na sto hodin,“ vypočítává kovář, jehož tvorbu dokumentuje v hradní galerii výstava Skulptury. Kovářské fórum pak začne za účasti autora přímo před hradní kovárnou v sobotu ve tři hodiny odpoledne.
Kováři budou soutěžit
Komorní atmosféru Kovářského fóra vystřídá v sobotu 28. srpna od devíti ráno mumraj devětadvacátého Hefaistonu. Čtyři sta až pět set kovářů z celého světa bude o víkendu přenášet svou fantazii do železa.
„Kromě tradičních kovářských zástupců ze střední Evropy zavítají letos na setkání třeba Seveřané z Dánska a Švédska. Nejdelší cesta bude čekat asi nožíře z Uzbekistánu,“ vyjmenovává Lauro.
Tvorba na místě však bude jen zlomkem programu. Nejatraktivnější bývá expozice hotových výrobků pod širým nebem. „Figurální plastiky, abstraktní díla, prapodivné postavy z dějin i mytologie, zvířata, šperky, zbraně, mechanické hračky či hlavolamy. Stovky exponátů ozdobí v posledním srpnovém víkendu snad všechna zákoutí hradu,“ láká kastelán Lauro, který je taká vyučený umělecký kovář.
I proto se snaží, aby jeho kolegové měli na hradě co nejlepší podmínky. Novinkou bude třeba večerní promítání tematických snímků pro kováře. „Má předchůdkyně paní Kleckerová ale nastavila organizační úroveň tak vysoko, že je těžké něco vylepšovat,“ přiznává současný hradní pán.
Pro zpestření programu má v plánu i soutěž.
