Touha ulovit figurku z kinder vajíčka nebo skleněnou kuličku vyžene příznivce geocachingu z postele někdy i o půlnoci. Objevit nový „poklad“ jako vůbec první je totiž prestižní záležitostí. Šťastlivec se pak může do logbooku, tedy návštěvní knihy, která je v každé schránce, zapsat jako FTF – první nálezce.
Sedmička na lovu
Na lov keší, pokladů, se v Hradci a okolí vydala s jedním z hráčů i Sedmička. Pokud by totiž chtěla redakce vyrazit do terénu na vlastní pěst, musela by se na internetu zaregistrovat. Teprve potom by získala přístup k souřadnicím, které ke keši vedou.
„Navigace sice dovede člověka na místo s přesností asi na čtyři metry, pak si ale musí poradit sám. Někdy pomůže i nápověda, kterou si na webu přečtete. Někdy zní nápověda nelogicky a dojde vám to až na místě,“ vysvětluje Jan Kolář, který se hledání pokladů věnuje dva a půl roku. Na svém kontě má 354 keší, z toho pětkrát se mu podařilo odlovit poklad jako první.
Ve městě i v terénu
Schránky umísťují jejich majitelé ve městě i v terénu. Běžný člověk, v řeči kešerů zvaný mudl, si ale většinou ničeho nevšimne. Zkušený lovec ale zavětří, jakmile vidí na místě, kam ho zavedly souřadnice, dutinu stromu, převis nebo balvan. Ve městě jsou častou skrýší dopravní značky, sochy nebo stavební prvky.
„Tahle keška je ukázková, tak by měla vypadat,“ pochvaluje si Kolář schránku v dutině stromu nedaleko řeky přímo v centru města. Ze stromu vyndává špinavou igelitovou tašku, do které je pečlivě zabalená plastová krabička s úhlednou popiskou a kresbou bílé paní. Uvnitř je logbook, ze kterého se Sedmička dozvídá, že tu dnes není první. Jsou tu i drobné plastové hračky a dvě dřevěné mince zvané Wood Geocoin. Ty zosobňují některého kešera, který je nechá ve schránce stejně jako další věci. „Platí pravidlo, že pokud si nějaký předmět ze schránky beru, tak tam musím zase něco dát,“ vysvětluje Jan Kolář. Zároveň upozorňuje, že ve schránkách nikdy nenajdete cennou věc, jídlo, zbraň, náboje ani třeba tabák. Je to proti pravidlům. Zato tady vždycky musí být logbook a tužka. Často tady bývají i takzvané mudla karty. Ty upozorňují náhodné nálezce, co našli a žádají je, aby poklad neničili.
Druhý poklad, který mohla Sedmička spatřit, byl na kopci kus za městem. Šlo o multi-cache. Než se lovec ke skrýši dostane, musí vyluštit a vypočítat úkoly. Úplně se to nepovedlo, a tak výprava nakonec našla poklad pod balvanem v remízku na poli. Podle zápisku v logbooku ale nebloudila jako první. Poslední poklad byl na Masarykově náměstí. Byla to tuba od celaskonu a už se tam v ten den zapsalo pět kešerů. Schránky ve městech bývají nejnavštěvovanější. Ale také je nejčastěji vykrádají. Proto si hráči hlídají, aby je při hledání neviděl nějaký mudla.
Geocaching [anglicky džiokešin, česky geokešink] je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skrytého objektu zvaného cache, o němž jsou známy jen jeho geografické souřadnice. Při hledání se používají běžné turistické přijímače GPS. Hlavním cílem hry je poklad objevit ne získat. Geocaching vznikl v USA před devíti lety. V červnu 2001 je založena první cache v České republice. Cache byla tvořena pouze igelitovou taškou, teprve po několika letech byla taška vyměněna za pevnou krabici. V České republice je necelých 13 000 cache a 28 000 geocacherů.
