Hudba je droga. Rád ji beru | E15.cz

Hudba je droga. Rád ji beru

Jeho jméno obsahují hudební slovníky. Dědeček byl houslista, otec pianista a rozhlasový hudební redaktor. S příjmením Štolba se v Ústí nad Labem dědilo i muzikantské nadání.

Karel Štolba, dlouholetý člen kapely Golem, je uznávaný klavírista a skladatel. Začal už jako pětiletý hrou na housle. Na přání svého dědečka. „Bavilo mě to, ale nenáviděl jsem vstávaní v šest hodin ráno a hudební cvičení ještě před odchodem do školy. Někdy se mi podařilo tomu vyhnout, ale zpravidla následoval trest od otce s tím, že jednou budu rád, že jsem dostal přes zadek. Mockrát se mi po letech ta věta vybavila,“ vzpomíná Štolba.

S Karlem Černochem

Absolvoval na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem Mendelssohn-Bartholdyho Koncertem e moll pro housle. V době studií založil úspěšný Sextet Pedagogické fakulty, který vedle běžné taneční hudby hrál také moderní jazz. „Táta měl v Ústí skvělou kapelu Jazz Combo, se kterou vozil ceny z řady festivalů po celé Evropě. Jazz mě ovlivnil tak, že jsem opustil housle a přešel na klavír,“ vypráví Štolba.
Vojnu prožil u Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a vedle dalších „muzikou postižených“ lidí osobně poznal i Karla Černocha, tehdy již uznávanou postavu české popové scény. Po vojně byl rok pianistou v zájezdovém pořadu Milana Lasici a Júlia Satinského. Hned nato přešel do doprovodné skupiny Karla Černocha Akvarel a po odchodu jejího vedoucího převzal vedení souboru. „Padli jsme si s Karlem do oka nejen hudebně, ale i lidsky a ty čtyři roky, co jsme spolu strávili na jevišti i mimo něj, nikdy nezapomenu,“ říká Štolba a v souvislosti s Černochem si připomene dobu nejtužší normalizace a zpěvákovy politické problémy. „Zírali jsme, odkud se noří stále noví funkcionáři, co rozhodují o osudech muzikantů,“ dodává.

Štolba pohodář

Posledních třicet čtyři let je Štolbův hudební osud spjatý se skupinou Golem. Ta doprovázela a doprovází špičky českého popu, ale i hvězdy z americké Brodwaye. Také jezdí jako klavírista s Martou Kubišovou nebo s Petrou Janů. Na Ústí nad Labem nezapomněl, má tady sestru s rodinou a řadu přátel.
„Známe se od dětství. Je to výborný člověk a veliký pohodář. Nepamatuji si, že bychom ho někdy viděli pořádně rozčileného,“ říká jedna z nich Aleša Kymličková.
„Štolba. Pro nás Ústečáky jasné synonymum skvělého muzikanta. Ale navíc člověk, který neumí podrazit. Víc takových, zvlášť v dnešní době,“ doplňuje její manžel Zdeněk.

Hudba je droga

Jako skladatel je Karel Štolba autorem více než stovky známých písní na texty Zdeňka Borovce, Eduarda Krečmara, Pavla Vrby, Josefa Laufra. Skládá i hudbu k filmům nebo divadelním inscenacím. Své umění se už třináct let snaží předávat studentům na pražské konzervatoři. Včetně poučení, že bez soustavné práce a bolesti cesta k úspěchu nevede. Dnes už dobře ví, že i díky otcově přísnosti má obrovské štěstí věnovat se tomu, co ho baví a pro co má nadání.
„Je mi líto každého zmařeného talentu. Vášeň pro hudbu je droga na celý život a já jsem rád, že mohu tuto drogu užívat,“ říká Karel Štolba.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!