„Hvězdám je váš osud lhostejný“

Naučil generace dětí poznávat hvězdy nad jejich městem. Bez Zdeňka Štorka by zřejmě astronomie z Kladenska nadobro zmizela.

Na začátku sedmdesátých let prosadil Zdeněk Štorek v tehdy novém kulturním domě astronomický kroužek. Vyhlásil nábor mezi dětmi a měl úspěch.
Některé chodit přestaly, jiným zvědavost nedala a přišly příště zase.

Vše začalo ve věžáku

„Otevřel mi cestu do vesmíru. Naučil mě číst na hvězdné obloze a já se tam dodnes dívám s úžasem. Obdivuji na něm také to cyklistické nadšení. Spanilou jízdu astrono- mů od hvězdárny ke hvězdárně,“ říká památkář Vladimír Přibyl, který začal jako malý kluk mezi astronomy pravidelně chodit právě díky Štorkově osvětě.
Hvězdáři mívali svou místnost také v jednom z rozdělovských věžáků. Tam vlastně kladenští hvězdáři s osvě- tou před téměř půl stoletím začínali. A Zdeněk Štorek byl u toho jako školák. V osmašedesátém pak kroužek sám převzal.
„Na léta strávená pod vedením Sira, jak se Zdeňkovi přezdívá, nejde zapomenout. Jen díky jemu mi zájem o astronomii zůstal trvale,“ říká Vlastimil Neliba, který v tradici kladenských astronomů aktivně pokračuje.

K hvězdám na kole

Šedesátník Zdeněk Štorek, výpravčí na nádraží v Dubí, na svůj věk nevypadá. Na schůzku s redaktory týdeníku Sedmička dorazil plný energie s batůžkem na zádech. „Omlouvám se, že jsem přišel o chvilku později, ale ujel mi vlak, tak jsem přijel na kole,“ představil se nejpopulárnější kladenský astronom. Sešli jsme se v kročehlavské Plzeňce a poslouchali o jeho jízdách se spolkem Ebicykl. Vznikl v roce 1984 a má zhruba padesát členů – astronomů. Společně objíždějí česko-slovenské hvězdárny. V jeho čele je proslulý propagátor vesmíru Jiří Grygar. „Když přijedeme do cílového místa, většinou tam po Jirkovi lidé chtějí, aby přednášel o hvězdách. On si dokáže publikum neskutečně podmanit. Za to nás pak ubytují i zdarma. Jezdí s námi i Slováci. Jen společnou pokladnu už nemáme. Od té doby, co Slováci přešli na euro, drží svou kasu,“ říká s úsměvem.
„Zdeňka znám čtyřicet let jako nadšeného pozorovatele vesmíru. Ovšem znám ho také jako výborného muzikanta. Při čekání na vyjasnění jsme si krátívali noční čas zpěvem písniček. Také mi imponuje jeho profese výpravčího, protože mám k železnici nostalgický vztah. Krásně fotí a je tvůrcem itinerářů spanilých jízd. Je duší Ebicyklu,“ popisuje svůj vztah ke Štorkovi Jiří Grygar. Zdeněk Štorek staví zálibu ve fotografování na úroveň zájmu o hvězdy.
„K astronomii se mi foťák vždycky hodil. Ale fotil jsem také staré Kladno či parní lokomotivy, ze kterých jsou dnes už jen muzeální kousky. Teď fotím architekturu na svých cestách po světě. Oblíbil jsem si Maroko. Noční obloha nad pouští má své kouzlo,“ konstatuje Štorek.

Astrologie je pavěda

Doma si zřídil malou observatoř, ze které nejčastěji po- zoruje Měsíc. „Nic jiného pořádně na kladenské obloze vidět není. Je totiž ozářená světly velkoměsta,“ povzdychne si. Hvězdná obloha jeho život ovlivňovala vždy jen po odborné stránce. „Nedávno jsem v televizi sledoval debatu mezi astronomem a astrologem. Bohužel, astrolog svými argumenty astronoma přebil. Jsem si jistý, že kdyby tam seděl Grygar, neměl by hvězdopravec šanci,“ říká astronom, který astrologii neuznává. „Je to pavěda a ti, co ji vyznávají, zneužívají hlouposti lidí. Podle hvězd osudy nefungují. Hvězdám je úplně jedno, kdy jste se narodili,“ tvrdí Zdeněk Štorek.