Malá sloní samička Rashmi z ostravské zoo se má čile k světu. Neustále přibírá, při posledním vážení měla již 442 kilogramů. Jak se má?
Nutno říct, že velmi dobře. Rashmi je velmi živá, před námi neustále skotačila a vymýšlela, co by mohla ještě zkusit či provést. Její očka ukrývají jiskru, která oblaží nejednoho návštěvníka. Nicméně od mámy se příliš daleko nehne.
Abychom byli slůněti co nejblíže, vstupujeme s ošetřovateli Danem Zvolánkem a Jaromírem Fialou do zákulisí sloního pavilonu. Samice Johti se slůnětem se ihned přihrne k zábranám. Není divu, Fiala má totiž v ruce kbelík plný nakrájených jablek. Sloni okamžitě natahují k ošetřovateli své choboty až ke kbelíku za ochranná lana. A loudí.
Zvolánek mezitím vytahuje hadici a začne Johti a Rashmi stříkat vysokotlakým proudem vody. „Děláme to tak vždycky. Nalákáme je na odměnu, aby se nechali umýt. Je to podobné jako u jiných zvířat, včetně domácích mazlíčků, když potřebujeme, aby něco udělali,“ směje se Zvolánek. „Sprchování si ale obě velmi užívají. Slouží také k udržování jejich kůže v dobrém stavu,“ dodává.
Bez jablek to nepůjde
Zatímco Johti trpělivě natahuje chobot pro jablíčka, Rashmi neposedně pobíhá kolem. Ale pořád v dosahu mámy. Občas se snaží dokonce nasoukat pod její břicho, jak byla zvyklá odmala. To se jí ale moc nedaří, přece jen už povyrostla, takže půltunový, ale proti dospělým slonům stále malý tvor se tak nejčastěji schoulí pod Johtin chobot.
Pomalu si ale zvyká a nechá na sebe stříkat vodu z hadice. Zdá se, že nejraději nastavuje zadek. A zřejmě aby udělala ošetřovatelům radost, zvedne občas i zadní nohu. Jakmile dojdou jablka v kbelíku, slonům se očista vodou přestává líbit. Pak se sice opět k zábranám vrátí, ale když zjistí, že ovoce už žádné nebude, obě dávají najevo, že je konec představení. Aspoň co se týče vodní koupele, které se říká vapkování, což je počeštělý výraz pro vysokotlaké čistění. Ošetřovatelé mezitím přeženou Johti s Rashmi do vedlejšího výběhu, aby nám předvedli, co se slůně už naučilo.
Přinášejí granule a opět ovoce. Do vedlejšího výběhu vpustili dvě další samice Suseelu a Vishesh, na opačné straně pavilonu pak spatříme natahující se chobot samce Calvina.
„Všem jim každý den děláme sloní manikúru a pedikúru, kontrolujeme jim kopyta,“ vysvětluje další postup Fiala. V divoké přírodě totiž sloni nachodí několik desítek kilometrů za potravou, takže se jim kopyta přirozeně obrušují. I když v zoo také hodně chodí, tolik jako v přírodě přece jen ne. „Hlavně starším slonům se kopyta často zaněcují, takže jim je musíme ošetřovat,“ podotýká ošetřovatel.
Přišla už o první zub
Rashmi začíná dovádět poněkud více. Částečně se válí po zemi, jako by se chtěla klouzat. Moc jí to ale nejde. Nicméně nám a okolojdoucím návštěvníkům to k širokému úsměvu bohatě stačí. Pak si Rashmi pro změnu škrábe zadek o zeď. Šoumenka se vším všudy.
„A to jste ji neviděli na sněhu. Má z něj velkou radost. Očichávala a ochutnávala ho, dokonce se v něm i válela. Dneska ji ale ven nepustíme, minus patnáct je na slůně přece jen už moc. Hranicí je teplota minus deset, ale i tak pobývají sloni venku jen chvíli. Když je tepleji, tak jsou venku mezi desátou a dvanáctou dopolední,“ upozorňuje Zvolánek.
Následně vlezou ošetřovatelé do výběhu za slony a začnou je opět krmit. V případě Rashmi je to i s učením. Když chce dostat jablko, musí zvednout chobot až nahoru. „Je to proto, abychom ji naučili pořádně otvírat tlamu, když jí budeme potřebovat například zkontrolovat chrup. Je to hodně důležité, aby k nám slůně získalo důvěru,“ zdůrazňuje Fiala nutnost cvičení, které neslouží pouze k pobavení návštěvníků. A na důkaz toho nám ukazuje první zub, který před Vánocemi slůněti vypadl.
Náš pobavený pohled sklouznul opět na Rashmi, která se chobotem se Zvolánkem přetahuje. Chce jablko. Ošetřovatel ji ovšem lehce přidrží za chobot a dá najevo, že jej musí zvednout až nad hlavu. Slůně okamžitě pochopí a odměna na sebe nenechá čekat.
Pak Rashmi zaujmou granule. Chvíli je zkouší ochutnávat po vzoru své matky, ale pak si najde lepší zábavu. Začne je chobotem házet na sebe, má z toho velkou radost. Pak ji pro změnu zaujmou síťové zábrany, kam se snaží nacpat kopyto. Naštěstí neúspěšně.
„Podle zkušeností z jiných zahrad jsme museli zahustit bariéry mezi boxy. Pro dospělé slony jsou nepřekonatelné, malé slůně by ale jimi mohlo prolézt. Takové riziko jsme samozřejmě nemohli podstoupit, aby nám pak Rashmi spadla do příkopu,“ vysvětluje pro změnu tisková mluvčí zoo Šárka Kalousková.
Rashmi má apetit
K pravidelným činnostem ve sloním pavilonu patří také vážení, ale to probíhá v jiné dny než sprchování. Tak si o tom aspoň povídáme s ošetřovateli. „Poprvé jsme Rashmi vážili kolem Vánoc, tehdy se váha zastavila na hodnotě 399 kilogramů. Za čtyři týdny Rashmi přibrala celých 43 kilo, což je vynikající přírůstek,“ pokyvuje Zvolánek hlavou.
A malá samička na své váze opravdu svědomitě pracuje svou neutuchající chutí k jídlu, jak jsme sami mohli vidět. Stále pije výživné mléko od své mámy, vedle toho ale spořádá i vydatnou porci pevné potravy, kterou tvoří tři až pět kilogramů ovoce a zeleniny za den. „Společně se svou mámou si pochutnává i na seně a větvích. Zkouší také vařenou rýži a ony speciální granule, které Johti dostává jako doplněk stravy,“ objasňuje Fiala. To se pomalu, ale jistě s Rashmi loučíme. Sice jí máváme na pozdrav, ale ona má opět jinou zábavu.
Zase se zkouší válet, ale sníh jí v pavilonu chybí. Bude muset počkat, až třeskuté mrazy poleví. Pak si zas bude moci zadovádět jako správný český slon.
ZE SLONÍHO DENÍKU
• Narodila se 12. dubna 2011 (hrdými rodiči jsou Calvin a Johti) a je v celé historii českých a slovenských zoologických zahrad vůbec prvním odchovávaným slůnětem. Její jméno znamená „Paprsek“.
• 18. prosince ráno našli ošetřovatelé vypadlý mléčný zub malé Rashmi. Již několik dní předtím Rashmi upřednostňovala spíše měkčí kousky potravy jako hroznové víno, jablka či banány. Nyní už je opět plně při chuti. Dospělí sloni mají čtyři stoličky a dva řezáky (kly), zatímco slůňata mají zubů celkem deset (dva řezáky a po dvou stoličkách na každé straně čelisti).
• Vážení Rashmi 19. prosince 2011. V předvánoční soutěži ostravské zoologické zahrady, v níž měli lidé tipovat, kolik váží jediné české slůně - Rashmi, se sešlo neuvěřitelných 464 tipů. Jejich rozptyl byl poměrně velký. Nejnižší váha, kterou lidé tipovali, byla 2,011 kg, nejvyšší pak 2 500 kg. A kolik tedy nakonec Rashmi váží? 399 kg.
• 23. 12. 2011 Rashmi tentokrát objevuje venkovní výběh plný sněhového nadělení.
Celý deník na www.zoo-ostrava.cz
