„Flash technologie představují podobnou změnu, jakou byl přechod od děrných štítků k magnetickým diskům,“ tvrdí v rozhovoru pro E15.cz Karel Petržela, který má ve společnosti IBM na starost úložná zařízení v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. „Nebude to pouze změna storage systémů a ukládání dat, ale nástup flashe se promítne v úplně celém IT.“
Jedním z příkladů tohoto velkého zásahu může být promítnutí do ceny softwaru. Flash technologie dokáží zpracovávat data výrazně rychleji, než tomu bylo doposud, díky čemuž není potřeba kupovat tolik softwarových licencí na jednotlivé serverové procesory a podobně. Rychlost zpracování dat se projeví také na spotřebě energie a výši provozních nákladů.
Důležitý je IOPS, ne GB
„Tradiční rotující pevný disk, jak jej všichni známe, byl až dosud limitujícím stavebním kamenem celé IT infrastruktury,“ popisuje Petržela. Fyzické a fyzikální limity disku nenabízely příliš mnoho způsobů, jak data ukládat, číst a zpracovávat rychleji a pokud ano, často šlo o stavění velkých diskových polí, které se negativně projevovaly na spotřebě a zabraném prostoru. Flash naopak nejenom, že prostor výrazně redukuje, ale významně klesá i spotřeba.
„Všechna provozní a operační data už v současné době mohou být ukládána v paměti,“ konstatuje zástupce IBM. To ostatně netvrdí pouze IBM, ale také další velké firmy jako SAP, Oracle a další, které v rámci svých nových technologií do paměti „cpou“ prakticky vše, co je jenom trochu možné. Kromě často skutečně obrovského nárůstu výkonu a rychlosti zpracování dat pak takového ukládání a zpracování dat umožňuje zejména jejich analýzu prakticky v reálném čase. Dřívější limity odpadají.
Polovodičové paměti a na nich postavená datová úložiště už jsou spolu s SSD cenově mnohem přístupnější, než tomu bylo dříve, stále ale cenově tradičním diskům konkurovat nemohou. Minimálně pokud jde o cenu za GB nebo TB. Při počítání nákladů na flash je ale podle Karla Petržely nutné myslet na jiné metodiky srovnávání.
„Kromě ceny za GB se dnes stále důležitějším kritériem pro nákup stává to, kolik stojí IOPS,“ tvrdí. Klíčovou jednotkou se tedy stává rychlost a výkon jejich aplikací. Pokud se data zpracují výrazně rychleji, často se zásadně zlevní jejich zpracování a náklady na provoz. To se projevuje například právě u databází a analytiky, kdy je možné velké množství dat držet v paměti a okamžitě je v reálném čase zpracovávat.
Typickým zákazníkem nově nastupující generace serverových produktů postavených na flashi jsou tedy zejména ty firmy, kterým jde o rychlost a tento parametr pro ně znamená klíčový prvek pro jejich byznys. „Firmy musí o tu rychlost skutečně stát,“ popisuje Petržela.
Miliarda dolarů na výzkum flashe
IBM do oblasti flashe vstupuje zejména s novými produkty FlashSystem, které jsou postavené na akvizici Texas Memory Systems z loňského roku. Firma už je začala nabízet také v Česku a v současné době se trhu snaží ukázat využití oné rychlosti. „Pro nás je teď důležité, aby trh pochopil sílu IOPS a rychlosti práce s daty,“ vysvětluje český manažer.
IBM počítá s tím, že flash začne brzy prostupovat velkou částí jeho produktů. Big Blue proto vyčlenila na investice v této oblasti rovnou miliardu dolarů a ve svých 12 centrech po celém světě bude zkoumat, jak tyto nové technologie dále využívat. „Prodeje flash systémů pro nás brzy budou velice důležité, proto takové investice,“ vysvětluje Petržela. IBM podobné strategické investice dělá už delší dobu. V minulosti například dala rovněž miliardu na výzkum Linuxu a nedávno se rozhodla výrazně podpořit také cloudovou platformu OpenStack.
Někteří analytici ale tvrdí, že IBM do flashového byznysu vstupuje poměrně pozdě. Například velké internetové firmy jako Google či Facebook už totiž flashové produkty nakupují od společnosti Fusion-io a na trhu už působí několik mladších a zavedených značek, třeba Violin Memory. IBM není jediná tradiční společnost, která do pamětí investuje – ze storage hráčů je to třeba EMC, které získalo společnost XtremIO.
I když budoucnost zřejmě patří pamětem a „čipovým diskovým polím“, role tradičních disků ještě nějakou dobu nezmizí. „Každá data mají svoje místo,“ říká Karel Petržela. Zpracování živých dat by mělo být doménou rychlejších technologií, mechanické disky přesto mohou sloužit jako nejnižší vrstva pro zálohování a ukládání méně používaných dat. Nevidí to takto pouze IBM, ale třeba také Oracle, který sice tvrdí, že , ve své nové řadě Exadata X3 je ale právě pro tyto účely stále využívá.
