Industriální památky si zaslouží velkou pozornost

Opuštěné továrny i chátrající výrobní objekty se postupně dostávají do zorného pole veřejnosti. Jsou mnohdy ukázkami jedinečné stavitelské dovednosti, technické dokonalosti a mají nepochybně své výrazné estetické kvality.

Nejvýznačnější akcí loňského roku se stalo 5. mezinárodní bienále Industriální stopy, které se konalo za přímé finanční podpory Mezinárodního visegradského fondu (IVF). Téměř půlroční sled akcí bienále zaměřených na záchranu průmyslového dědictví se mohl uskutečnit díky rekordnímu počtu spolupořadatelů. Do programu bienále se podařilo zapojit velkou řadu lokalit z různých koutů republiky. Mezi městy nechyběla vedle Prahy tradiční spolupořadatelská města Kladno, Ostrava, Liberec a Jablonec. Nově se k aktivitám připojila města Žatec a Zlín. Na mnohých akcích se podílely zájmové skupiny z Brna, Plzně i dalších míst.

#####Řada památek už podlehla zubu času

Součástí bienále Industriální stopy byla dvoudenní odborná konference s názvem Průmyslové dědictví: ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry, jejíž organizátoři se zaměřili na citlivé téma spolupráce profesionálních odborných institucí s dobrovolníky, nadšenci a občanskými sdruženími, kteří se snaží obnovovat industriální památky, technologická zařízení a prostřednictvím nového využití je zachovat pro další generace.

Přetrvávající trend likvidace velkých průmyslových areálů zdokumentovala výstava Co jsme si zbourali…, která se stala nejvýznamnější doprovodnou akcí programu bienále v Praze a zároveň smutným mementem zaniklých objektů. Interaktivní výstava byla věnována zmizelým a nenávratně ztraceným stavbám a areálům průmyslového dědictví, zbořených v uplynulých deseti letech na území České republiky. Součástí výstavy připravené Výzkumným centrem průmyslového dědictví se stala i stejnojmenná publikace, která vedle zaniklých areálů zachytila také tovární komplexy, jejichž demolice se nenávratně blíží.

#####Kulturní akce oživily industriální prostory

Podstatná část divadelních programů, performancí i výstav, které se pod hlavičkou bienále konaly, se snažila oživit zajímavé industriální prostory jak v Praze, například v Centru současného umění DOX, tak i na dalších místech - v bývalém dole Kübeck na Kladně, v dole Mayrau ve Vinařicích, ve zlínském Baťově silu nebo v dole Michal v Ostravě. Výčet všech akcí, které přilákaly odhadem na 30 tisíc návštěvníků, diváků i přímých účastníků konference, by zabral několik stránek. Zkusme se zastavit alespoň u některých z nich.

Úžasná byla divadelní performance ve večerních hodinách před bubenečskou čistírnou, která uvedla vernisáž výstavy zlatých mincí ČNB z cyklu Kulturní památky technického dědictví. Před industriální kulisou čistírny rozehráli studenti DAMU pohybové představení na chůdách, za které získali i mezinárodní ocenění. Exkurzi v komplexu syrového prostředí kladenských hutí, dílen, betonových dopravníků, opuštěných vápenek nebo torzu bývalé koksovny, která se stala logem propagačních materiálů pátého bienále, doprovázelo otevření nového značení industriální trasy po bývalém hutním komplexu, které připravilo Občanské sdružení Kladno-Koněv.

#####Otevřely se brány významných technických klenotů

Oživení velmi atraktivního prostředí prostřednictvím světla a hudby v jámové budově dolu Mayrau koncertem M. Janíčka a B. Píska Hloubení a prach propojilo průmyslový prostor s alternativní hudební produkcí v jednotu, kterou lze označit termínem industriální kultura. Industriální kultura je spojnicí všeho navazujícího kulturního dění v industriálním prostředí. Neméně zajímavé byly exkurze, které mířily na Liberecko a Jablonecko, do Žatce a Zlína. Všechny vedly za atraktivními cíli a umožnily prohlídky zajímavých industriálních prostor.

Ať už to byla návštěva funkční sklárny v Janově nad Nisou, komentovaná prohlídka Liebigova městečka, kterou připravili pracovníci libereckého pracoviště NPÚ, nebo návštěva novodobého orloje v původním objektu transformátoru v Kryštofově údolí. Atraktivní exkurze probíhala i ve Zlíně. Pod záštitou primátorky města měli účastníci připravený bohatý program spojený nejen s prohlídkou Baťových architektonických skvostů ve Zlíně a Napajedlech, ale i s projížďkou lodí po revitalizovaném Baťově kanále. Žatec - město chmele - přivítal účastníky exkurze, kteří si mohli prohlédnout unikátní objekty sušáren a skladů chmele včetně největšího muzea chmelařství ve střední Evropě, tradičně se sklenkou piva.

Spolupráce s jednotlivými pražskými městskými částmi vrcholila v Praze 4 výstavou fotografií P. Friče doprovázené básněmi D. Vávry „5×4“ z Prahy 4, která se konala v objektu Podolské vodárny. Pro Městkou část Praha 3 připravilo Výzkumné centrum průmyslového dědictví publikaci Industriál Prahy 3. Některé zajímavé průmyslové stavby Prahy 3 pak měli zájemci možnost zhlédnout při pražské exkurzi, kterou připravili pracovníci centra. A tak bychom mohli pokračovat dál.

#####Povedla se i pilotní akce NPÚ

Na bienále navázaly a volně s ním prolnuly osvětové akce pilotního projektu Národního památkového ústavu s názvem Industriální podzim, které se zaměřily zejména na přiblížení zajímavých míst veřejnosti vždy s doprovodným přednáškovým programem. Se zajímavou přednáškou ing. arch. Josefa Pleskota v Muzeu pražského vodárenství ve vodárně v Podolí, která prezentovala řešení areálu národní kulturní památky bývalých Vítkovických železáren v Ostravě, byla spojena prohlídka muzea i prohlídka výstavy „5×4“ Prahy 4.

Další akce v Praze směřovaly za technickými objekty do Stromovky nebo do Šítkovské vodárny. Na brněnském pracovišti, kde byla v rámci bienále instalována výstava Proměny průmyslových památek v Německu - Nová funkce ve starých průmyslových stavbách, proběhl stejně jako na pracovištích NPÚ v Lokti nebo Liberci přednáškový cyklus k ochraně a novému využití průmyslových objektů. Rok 2009 byl na osvětu směřující k záchraně technického a průmyslového dědictví bohatý. I v letošním roce se iniciátoři bienále budou snažit připomenout tuto součást kulturního potenciálu ČR.

První vlaštovkou v Praze bylo uspořádání výstavy Proměny průmyslových památek v Německu hned v lednu v Národní technické knihovně. Do tisku připravuje Výzkumné centrum průmyslového dědictví souhrnnou publikaci z 5. bienále. Akce budou pokračovat i v rámci mediálního programu NPÚ, který je rozdělený po čtvrtletích na bloky věnované ohroženým památkám, stavebně historickým průzkumům, historickým zahradám a kulturní krajině včetně problematiky novostaveb v historickém prostředí.