Ručičky na hodinkách ukazovaly krátce před sedmou ráno, když Tomáš Drtina procházel po cestě do práce ulicí Milady Horákové k Fügnerově v Liberci. Kousek před kruhovým objezdem ho u přechodu zarazil pohyb na zemi. Podíval se metr před sebe a zkoprněl úžasem. Naproti mu běžel vypasený potkan.
„Nechtěl jsem věřit svým očím. Potkan běžel skoro až ke mně. Zadupal jsem, abych ho vyplašil, ale ani to s ním nehnulo,“ vypráví o setkání Drtina. Nejvíc ho zarazilo, že narazil na hlodavce v centru města a ve dne. „Slyšel jsem od lidí, že je vídají u paneláků na sídlištích, ale takhle uprostřed města bych je nečekal,“ diví se.
Není jediný, kdo takové setkání v centru Liberce zažil. „V ulicích uprostřed města často vídám mrtvé krysy. Kolikrát tam leží i několik dní po sobě, než je někdo uklidí. Je to nechutné,“ pohoršuje se Daniela Patková.
Má strach o zdraví své rodiny. „Potkani přece roznáší nemoci. Když jich je po městě najednou tolik, mám trochu obavy, aby nás třeba nepokousali nebo jsme něco nechytili,“ říká Patková.
Vyženou je stavby
Podle odborníků se lidé budou muset smířit s tím, že v Liberci nežijí sami. „Potkany ve městě nejde plošně vyhubit. Zkrátka se čas od času začnou více objevovat v ulicích,“ vysvětluje liberecký deratizátor Richard Čtvrtečka. Podle něj vylézají ven hlavně tehdy, když se někde staví.
„Třeba když dělníci vykopou starou kanalizaci, objeví se víc potkanů,“ potvrzuje deratizátor.
V centru krajského města tak mohl zvýšit množství hlodavců nejprve stavební ruch na Perštýně, bourání Textilany nebo později stavba nové části obchodního Fora.
„Deratizátorem jsem v Liberci dvacet let a situace se neustále opakuje. Jednou za čas se potkani objeví a pak zase zmizí. Je to určitě pro lidi nepříjemné, ale neublíží jim,“ ujišťuje Čtvrtečka.
Přemnožení podle něj hlodavci v Liberci nejsou. „Plošnou deratizaci děláme dvakrát do roka, stojí nás to sto padesát tisíc korun. Spolupracujeme i s majiteli domů, aby bylo hubení co nejplošnější. Potkanů se ale nikdy úplně nezbavíme,“ tvrdí Martin Korych z libereckého magistrátu.
Hubení by bylo úspěšnější, kdyby lidé více spolupracovali. „Dřív, když byly byty státní, jsme chodili deratizovat pravidelně. Dneska lidi tak často nevolají. I když vidí, že jim před domem běhají potkani, nechají to být,“ vysvětluje Čtvrtečka.
A s radami se přidává i Korych. „Potkani jedí hlavně zbytky, které lidé vyhodí. Stačí udržovat kolem domů pořádek a u popelnic čistotu. Pokud jsou otrávení, mohou se pohybovat zmateně a ztrácí běžné instinkty, agresivní ale nejsou,“ dodává Korych.
