Agility vypadá na první pohled jako zábava.Může to být však i sportovní disciplína.
Skáčou přes překážky, běhají slalomy a zdolávají tunely. Na rozdíl od lidí to mají díky čtyřem nohám jednodušší. Takzvané psí agility, které páníčci se svými zvířaty nacvičují, si ve Zlíně získalo oblibu. Ve městě se mu věnují dva kynologické kluby, v nichž tuto disciplínu cvičí asi stovka psů.
Parkúr pro psy
Agility je obdoba parkúru, místo koní však překážky překonávají psi za doprovodu psovodů. Kromě skoků zvířata musí zdolat slalom, běh přes kladinu nebo tunelem. „Variant je více, ale účelem je vždy absolvovat bezchybně všechny překážky a dostat se do cíle v co nejrychlejším čase,“ tvrdí cvičitelka agility Nikol Hanačíková z kynologického klubu Příluky ve Zlíně.
Pro většinu majitelů psů je agility hlavně zábava, pro ty nejlepší už je to ale sport. Hanačíková patří dokonce mezi české reprezentantky. Loni na světovém šampionátu obsadila deváté místo a v těchto dnech se účastní světového poháru ve Švýcarsku. „Soutěžím v kategorii největších plemen s border kolií. Je těžké odhadovat, na jaké místo můžeme dosáhnout. Vždycky záleží na aktuální formě i na štěstí,“ řekla Hanačíková těsně před odjezdem.
Border kolie je jedním z nejvhodnějších plemen pro agility, ale cvičit je možné téměř každého psa. „Ideální jsou plemena, která jsou rychlá, inteligentní a dá se u nich očekávat spolupráce s člověkem. Kromě větších psů, jako je třeba doga, se dá vycvičit prakticky každý pes,“ míní Hanačíková.
Podle cvičitele agility z kynologického klubu Argus na Vršavě Zdeňka Lukovicse nezáleží ani na věku cvičitele. Do kurzů docházejí děti i starší lidé. „Podmínkou je, aby byl pes vychovaný. Trénují i závodí totiž bez vodítka a náhubků, proto musí své pány poslouchat,“ říká Lukovics.
Zájem o agility je ve Zlíně veliký. Na Vršavě registrují přes třicet lidí, kteří pravidelně chodí cvičit, v příluckém kynologickém klubu dokonce šedesát. „Už jsme kapacitně na hranici a máme stop stav. Další zájemce už nepřibíráme, neměl by je kdo cvičit a příliš velké skupiny nejsou ideální,“ vysvětluje Hanačíková.
Bydlíte v bytě? Jakého psa si pořídit >>>
Tréninky probíhají dvakrát, maximálně třikrát týdně ve skupinách pro začátečníky a pokročilé. „Začínat by měli majitelé až po roce věku psa, kdy skončí jeho fyzický vývoj. Štěňata by si mohla na skocích a překážkách ublížit,“ tvrdí Lukovics, podle něhož mají o výcvik ve Zlíně z drtivé většiny zájem hlavně děvčata.
„Je to asi tím, že holky mají obecně ke psům bližší vztah, ale nedá se říct, že by byly lepšími psovody než kluci. Podle vítězství na závodech je to tak půl na půl,“ srovnává Lukovics.
K výcviku je podle cvičitele potřeba hlavně velká trpělivost. „Agility by mělo být pro psa především hra a zábava. Nemá smysl být na něho tvrdý. Protože je každé zvíře jiné, je nutné používat individuální metody,“ radí Lukovics.
Oba zlínské oddíly během roku pořádají také soutěže v agility. Nejbližší akcí, kterou uspořádá kynologický klub Argus, bude závod O zlínský ranec IV. Ten se uskuteční 28. září na fotbalovém hřišti v Ludslavicích.
