Jak se sportovalo v lázeňském městě | E15.cz

Jak se sportovalo v lázeňském městě

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Zásadní rozdíl ve sportu nyní a před dvaceti lety byl OE bez ohledu na výsledky a úspěchy. Ještě v průběhu roku 1989 se ve sportu zcela běžně fízlovalo.

Sportovní zájezdy směřující na západ od československých hranic se bez politického dohledu nesměly obejít.
„Na těchto zájezdech se mezi oficiálními funkcionáři motaly neznámé figurky, které se měly o účastníky zájezdu politicky starat. Estébáctví jim koukalo z očí, ale vždy byly důvodem posměchu. O sportu většinou neměly ani páru. Někteří konfidenti byli neškodní, byli rádi, že se dostali ven a často se stále posilňovali alkoholem. Byli ovšem i tací, kteří si za rohem v tmavých zákoutích dělali poznámky do svých bloků. Například při zájezdu do Říma si dělali křížky u jmen, když některý sportovec zavítal do některého z kostelů,“ vzpomíná Luboš Zahradníček, novinář a především sportovec OE basketbalista.

Události roku

Sportovní událostí roku byla celostátní Plavecká štafeta na 1000 x 100 metrů. Závodilo se mezi městy a akce se těšila obrovskému zájmu. „První skočil do bazénu ředitel závodu Petr Volf z plaveckého oddílu TJ Slovan, posledním startujícím byl kuchař Thermalu Varga. Stopky se v Karlových Varech zastavily na čase 27:57:17,0. Karlovy Vary skončily v kategorii měst do sto tisíc obyvatel na druhém místě,“ loví ze svého archivu Zahradníček.
Čtyřicáté výročí svého vzniku oslavil atletický oddíl TJ Start (TJ rovná se tělovýchovná jednota). „V dresu Startu excelovali v minulosti koulař Jaroslav Šmíd, diskař a skokan do výšky Jindřich Vondra, který později emigroval do Kanady, diskař Josef Šilhavý a další atleti,“ vypočítává Zahradníček. Mezi nejlepšími karlovarskými sportovci jsou v roce 1989 golfisté Miroslav Brtek (TJ Start) a Amara Hudcová Robětínová (TJ Slovan), fotbalistka Rudé hvězdy Karlovy Vary Jaroslava Formačková a mistři republiky v jezdectví Vít Čmolík a Pavel Hartmann. Karlovarský hokejový klub HC Energie je dnes mistrem republiky. Před dvaceti lety však nemohli hokejisté pomyslet ani na tehdejší první ligu. Hráli tehdy pod hlavičkou Slavia Pozemní stavby Karlovy Vary nedůstojný krajský přebor.

Hokej, fotbal a další

„Po sezoně 1978/1979 spadlo mužstvo do krajského přeboru a až do konce osmdesátých let prožíval karlovarský hokej své nejčernější období. Na zápasy chodily zhruba tři stovky diváků a v jednu chvíli uvažoval dokonce sportovní klub Slavia o zrušení svého hokejového oddílu,“ píše se na stránkách HC Energie.
„Karlovarští fotbaloví fandové chodili v neděli dopoledne do Tuhnic. Vojenská tělovýchovná jednota (VTJ) Karlovy Vary hrála II. Národní ligu. Na sympatickém stadionku u kolejí byla často i tisícovka diváků. Vojenské družstvo trénovala fotbalová hvězda Karel Matějíček. V závěru roku byla VTJ na šestém místě z patnácti účastníků,“ přibližuje Zahradníček.
Šermíři získali na Růžovém vrchu novou specializovanou tělocvičnu. Na tradiční Lázeňský pohár, který se koná dodnes, přijelo před dvaceti lety třiačtyřicet zahraničních borců z obou Němecek OE východního i západního, Maďarska, Polska, Sovětského svazu a dokonce i z Irska. Celkem se představilo dvaasedmdesát šermířů.
Basketbalistky Lokomotivy hrály Národní ligu. O slovo se stále výrazněji hlásily karlovarské akvabely, úspěšné na řadě závodů. Nohejbalisté hráli zatím pod Chebským mostem, jejich zlaté období mělo teprve přijít.
„S aktivním boxem skončil v pětatřiceti letech závodník Rudé hvězdy Karlovy Vary František Galgóci. Odboxoval dvě stě sedm zápasů, sto čtyřicet z nich vyhrál. Stal se trenérem a v této roli pracuje do současnosti. Celková situace kolem karlovarského boxu však byla spíše smutná,“ vybavuje si Zahradníček.

Spartakiáda

Hromadná celostátní akce, kterou komunisté demonstrovali, jak se v naší socialistické vlasti zapojuje do sportovních radovánek velká část obyvatelstva bez ohledu na věk, se konala vždy jednou za pět let. Další hromadné veřejné tělovýchovné vystoupení se mělo odehrát v roce 1990. Doba se však měnila.
„Svědčí o tom i zásadní rozhodnutí, která padala k nácviku připravované spartakiády. Zatímco ještě do září se tvrdě a nekompromisně povinně nacvičovalo, vše sledovala a kontrolovala nejvyšší místa, v závěru roku přišlo rozhodnutí, že nácvik se koná jen na základě dobrovolnosti každého cvičence. Strahovský megalomanský projekt byl zrušen a cvičení se plánovalo jen na okresních stadioncích,“ říká Luboš Zahradníček.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.