Jak se žije v „králíkárnách" aneb Co zjistili úředníci na sídlištích v Brně | E15.cz

Jak se žije v „králíkárnách" aneb Co zjistili úředníci na sídlištích v Brně

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Úředníci magistrátu uzavřeli dvacetiletý výzkum života v panelácích. Na kterém z betonových sídlišť se žije nejlépe?

Milena Holcová z brněnského sídliště Lesná se trmácí s nákupem v tašce s kolečky. Třiasedmdesátiletá žena by nákup unesla jen stěží. Do samoobsluhy proto musí jezdit dvě zastávky autobusem. A když si potřebuje něco vyřídit na úřadě, musí se vypravit až do centra města.

Štěstí mezi panely

Podle badatelů z brněnského magistrátu by důchodkyně měla být šťastná. Žije totiž na nejhezčím sídlišti Brna.

Alespoň podle ukazatelů dlouhodobého výzkumu brněnských sídlišť, který třiadvacet let zkoumal, jak se lidem bydlí v panelových osadách. Od roku 1988, kdy projekt brněnský magistrát zahájil, zjišťovali terénní pracovníci názory lidí z šesti vybraných sídlišť.

Do výzkumu zahrnuli Vinohrady, Bohunice, Bystrc II, Kamenný Vrch, Lesnou a Kamechy. „Neříkám, že by se mi na Lesné žilo špatně. Ale na nákup musím daleko, abych ušetřila. Proto jezdím až na konečnou autobusů v Haškově ulici, kde si v místním supermarketu alespoň trochu slušně nakoupím,“ stěžuje si Holcová na skutečnost, že jí nakupování ukrojí z dopoledne nejvíce času. I přes svou nespokojenost s nedostatkem obchodů s potravinami žije v třípokojovém bytě už téměř třicet let. A jinam by se nestěhovala. Už kvůli svému věku.

„Na Lesné je spousta hezkých míst, kde se můžu procházet. Nechybí lavičky, na kterých si poklábosím s kamarádkami. Horší je, když potřebuji něco vyřídit na úřadu. To musím jet dolů do města, a ještě dvakrát přestupovat,“ povzdechne si.

Úřady jsou daleko

Poukazuje na fakt, že úřad městské části Brno-sever, pod který sídliště Lesná spadá, sídlí v Bratislavské ulici. Podle mapy tedy úplně na jižním okraji rozlehlé městské části. O tom, že není radnice tak rozlehlé městské části v jejím středu, mluví jako o palčivém problému i starostka Sabina Tomíšková.

„Několik let se snažíme o to, abychom radnici přestěhovali do míst středu. Ideální varianta je rekonstrukce bývalé polikliniky na Lesné, ale ta závisí na penězích. Nedá se tedy říct, kdy se nám investiční záměr podaří prosadit. Bude to prostě výhledově,“ tvrdí Tomíšková.

Ač se podle dlouhodobého výzkumu sídlišť žije na Lesné nejlépe, patří mezi lokality s největším počtem starších lidí. Jde totiž o generaci obyvatel z 60. let minulého století, která se na Lesnou začala stěhovat mezi prvními.

A v panelácích sídliště postaveného podle vzoru finského městečka Tapiola u Helsinek je dnes nejvyšší podíl zeleně mezi sídlišti v Česku.

„Výsledky výzkumu ukázaly, že se obyvatelům líbí především velkorysost prostoru,“ cituje Tomíšková údaje z více než sto stran čítajícího dokumentu.

Obsáhlý výzkum zpracovala pro brněnský magistrát firma Augur Consulting a pracovalo na něm sedm sociologů, jejichž koordinátorem byl Marián Svoboda.

„Posledního průzkumu se loni zúčastnilo přes sedmnáct set respondentů, z každého sídliště tedy zhruba tři sta lidí. Výzkum ukázal, že největší výhodou sledovaných sídlišť je podle spontánních odpovědí respondentů stav a množství zeleně na sídlištích,“ tvrdí Svoboda.

Mezi další výhody, které lidé z paneláků v dotaznících uvedli, byl klid k bydlení, dostupnost a frekvence spojů městské hromadné dopravy. V neposlednířadě hodnotili obyvatelé sídlišť kladně také dostupnost služeb, obchodů a občanskou vybavenost.

Hlava na hlavě

„Naopak největší nevýhodou a problémem sledovaných sídlišť je podle odpovědí respondentů parkování, dále zahuštěná zástavba domů a vysoká koncentrace lidí, s čímž souvisí anonymita života v sídlišti a horší kvalita mezilidských vztahů,“ upřesňuje Svoboda.

Právě parkování je asi největší starostí vedení radnice v brněnských Vinohradech. Na tamním sídlišti, které v dlouholetém výzkumu skončilo jako podprůměrné, žije bezmála patnáct tisíc obyvatel a auta stojí, kde se dá. Problém ovšem začal klíčit už v minulosti. V době vzniku sídliště, v 80. letech minulého století, totiž projektanti předpokládali jeden osobní automobil na čtyři rodiny. V současnosti je tento předpoklad překonaný – na rodinu vycházejí přibližně dvě auta.

Vinohradský starosta Jiří Čejka hledá parkovací místa už několik let. Částečně se mu to daří, i když je volných ploch málo.

„Neúnosný stav se nám podařilo částečně vyřešit stavbou garáží při ulicích Žarošická a Věstonická a většina vnitřních ulic okolo obvodové silnice je teď jednosměrných,“ přibližuje Čejka alespoň částečné řešení s parkovacími místy.

Místo k životu To, že architekti, kteří před čtvrtstoletím navrhovali sídliště, neodhadli množství aut, může špatně skončit. Požár panelového domu by totiž měl kvůli ucpaným vinohradským ulicím tragické následky. To ostatně ukázala i cvičení hasičů, kteří se s širokými hasičskými auty prodírali k panelákům.

„Auta parkují po obou stranách silnice a řidiči nedodržují předepsanou třímetrovou vzdálenost mezi nimi. Hasiči se tam pak zaseknou a jejich auto k požáru nedojede,“ poukazuje mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid na takřka neřešitelný problém a nešvar neukázněných řidičů. Těm však slíbilo vedení radnice takzvané rezidenční stání. Každý byt by měl v budoucnosti své místo na auto. Kdy se ale nápad radních změní ve skutečnost, není jisté.

Místo k životu

Co ale trápí obyvatele jednoho sídliště, je lidem z jiného lhostejné. Dostatek parkovacích míst je kupříkladu na sídlišti Kamechy, které je nejmladším v Brně. Přesto jeho obyvatelé hodnotí vztah ke „svému“ sídlišti střízlivě. „Postoje respondentů z Kamech jsou poněkud kritičtější,“ shrnuje Svoboda odpovědi z dotazníků. Celkově však z výsledků loňské vlny výzkumu vyplývá, že i přes rozdíly mezi jednotlivými sídlišti se naprosté většině obyvatel v daném místě žije dobře. „Míra spokojenosti obyvatel se sídlišti v časovém posunu vzrostla o deset procent, což je důsledkem řady Společenských změn a opatření,“ vysvětluje Jana Vašíčková z Magistrátu města Brna výsledky výzkumu.

Lidé jsou spokojenější

Zatímco v roce 1988 byla s bydlením spokojená jen polovina dotázaných a deset procent vyloženě nespokojených, v loňském roce už bylo s bydlením spokojeno skoro šestašedesát procent dotázaných a jen necelých šest procent vyjádřilo nespokojenost.

Struktura obyvatel sledovaných sídlišť je pestrá. „Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by docházelo k zásadnímu přílivu sociálně slabých obyvatel a případnému vytváření sociálně vyloučených lokalit, jak tomu je jinde v Česku či v Evropě,“ míní Vašíčková. Výzkum podle úředníků ukázal větší spokojenost proto, že se ti nespokojení dávno odstěhovali. Využili realitní boom a koupili si byt v novostavbě či dům.

„Z průzkumu vyplynulo, že další desetina obyvatel zvažuje, že se ze sídliště odstěhuje. Nejčastěji kvůli malému bytu, mezigeneračnímu soužití nebo snaze osamostatnit se,“ píše se v dokumentu, podle nějž se lidem „v králíkárnách“ na okrajích Brna žije dobře.

BRNĚNSKÁ PANELSTORY

• Dlouhodobý výzkum sídlišť začal v roce 1988. Od té doby badatelé mapují názory lidí v brněnských Kohoutovicích, Bystrci, Bohunicích a Vinohradech.
• Poslední zkoumání se konalo loni a týkalo se sídlišť Vinohrady, Bohunice, Bystrc II, Kamenný Vrch, Lesná a Kamechy.
• Výzkum ukázal, že spokojenost se sídlišti se jeví jako vysoká, pomyslným vítězem se však stala Lesná.
• Z nadprůměrných hodnot se těší také Bystrc II, zejména kvůli spokojenosti s bytem, domem a sídlištěm, ale také kvůli dobré pověsti.
• Dvojice Vinohrady a Kamenný Vrch, které jsou si vzájemně podobné, nabývá podprůměrných hodnot.
• Relativně podprůměrné hodnoty spokojenosti zaznamenal výzkum také u Bohunic, ovšem Bohuničtí nejsilněji vykazují pozitivní posun ve spokojenosti s bytem.
• Kamechy jsou velmi mladou lokalitou a její obyvatelé hodnotí vztah ke svému obytnému prostředí
spíše kritičtěji.
• Výsledky výzkumu si lidé mohou prohlédnout od poloviny února v Urban centru na Staré radnici.

Výzkumy sídlišť:

1988

• spokojen 54 %, neutrální 36 %, nespokojen 10 %

1995

• spokojen 56 %, neutrální 26 %, nespokojen 18 %

2011

• spokojen 65,8 %, neutrální 28,7 %, nespokojen 5,5 %

Zdroj: Magistrát Brna

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video