Na vodních lyžích stál Jan Miketa z Hlučína už v sedmi letech. Když jeho rodina zprovoznila na hlučínské štěrkovně vlek, český reprezentant se dostal k wakeboardingu. A v akrobacii na prkně se mu daří podobně jako na lyžích.
Čím je pro vás wakeboarding tak lákavý?
Na wakeboardingu je krásné, že člověk má určitou svobodu. Neexistuje zatím žádné omezení. Každý rok vidím nové a nové skoky, triky na závodech a nestačím se divit, co lze ještě otočit. A pro diváka? Úžasná podívaná a lákadlo vyzkoušet tento nevšední sport. Wakeboarding se tráví u vody. To znamená v prostředí krásných holek, což mi vyhovuje. Můj otec říká: ‚Pohled na ženu v plavkách je vždy lepší než v kožichu‘. Myslím si, že jsou to ideálně strávené letní, prázdninové dny.
A když není pěkně?
To je horší. Holky nikde, pláže prázdné, ale na vleku plno. Stačí neoprén a je teplo. Jsou dny, kdy jsme odhodlaní jezdit i v dešti nebo za silného větru.
Kdy jste wakeboard poprvé vyzkoušel?
Popravdě mě za začátku wakeboarding nelákal vůbec. Lyžoval jsem si na svých závodních vodních lyžích, na kterých jezdím od sedmi let. O pár let později, někdy kolem roku 2003, se poprvé objevila nějaká tehdy mně nic neříkající prkna – wakeboardy. Já jsem ale dál jezdil na lyžích. Tehdy se kolem proháněli maximálně tři lidi na prknu. O rok později jsem už na závěr sezony prkno koupil. A hned mě to chytlo. Nejprve jsem se jen projížděl, o rok později jsem se už učil i nějaké skoky a otočky. Ale pořád u mě bylo na prvním místě lyžování. V roce 2008 se jeli první závody, kde jsem byl druhý. Přitom na wakeboardu jsem stále jezdil jen pár dní v roce.
Kdy nastal zlom?
Asi tak v roce 2010 spolu s dalším růstem popularity wakeboardingu. Tehdy jsem si řekl, že již má smysl se tomu věnovat intenzivněji. Naučil jsem se další skoky, salta, rotace, otočky, které se hodnotí při závodě a slavil první vítězství na mistrovství České republiky. Dnes patřím ke špičce jezdců u nás. Lidi s wakeboardem bych už nedokázal ani spočítat. Každý rok je wakeboarding více a více na vzestupu. I díky příznivým cenám výstroje a prken. Dneska si člověk za patnáct tisíc koupí celou výstroj, kterou může využívat několik let. To dříve nebývalo.
Je lehčí trénovat vodní lyžovaní, nebo wakeboarding?
V Hlučíně nejsou ideální podmínky pro trénink vodního lyžaře. Ten přeci jen na vleku potřebuje být sám, mít speciální rychlost a lano. Při wakeboardingu můžu trénovat normálně mezi lidmi. Samotný sport je přístupnější širšímu okruhu lidí.
Může wakeboarding zkusit kdokoli, bez předchozí zkušenosti? Ten, kdo má základ ze snowboardingu, má předpoklad naučit se rychleji na ‚waku‘, ale není to vždy pravda. Je to především o zvyku a stává se, že i člověk, který nikdy na ničem takovém nestál, napoprvé vyjede a objede rovnou celé kolo. Znám děti, které wakeboarding zkoušely už v sedmi letech. Ale znám také padesátileté, kteří obratně jezdí a dokonce i závodí. Je to o odhodlání. Pád do vody nebolí, člověk se maximálně trošičku napije.
Dá se tedy wakeboarding srovnat třeba se snowboardingem?
Do jisté míry. Jediné, co má ‚snow‘ s ‚wake‘ společného je, že jezdec stojí bokem ke směru jízdy, což je proti přírodě a mnoho začínajících s tím bojuje. Postoj je už pak odlišný. Na wakeboardu by měl mít jezdec těžiště vzadu, jelikož jej táhne lano, které má snahu ho neustále přetahovat. Jízda po hranách a do zatáček je pak podobná.
Jak moc je vodní lyžování a wakeboarding u nás populární?
Samozřejmě vodní lyžování není tolik rozšířené. Každopádně na českém území jsou v provozu čtyři vleky a existuje asi dvacet klubů, což není vůbec špatné.
Máte za sebou řadu úspěchů ze závodů, který je pro vás nejcennější?
Na wakeboardu asi vítězství z mistrovství republiky 2010 a letošní druhé místo v českém poháru. Pokud by mělo jít o vodní lyžování, které dělám dodnes a reprezentuji v něm Českou republiku, tak nejcennější je titul mistra Evropy z roku 2007.
Dokážete si vzpomenout, jak boj o evropský titul probíhal?
Výsledky jsem věděl průběžně. Po rozjížďkách jsem byl druhý a ve finále jsem jel předposlední. Kluk, který startoval jako poslední, navíc spadl. V té chvíli jsme už mohli slavit evropské zlato.
Co si chcete jako závodník ještě splnit
Tak ještě nemám medaili z mistrovství světa, ta by byla hezká.
Jaké triky se skáčou na wakeboardu?
Kdybych se je pokusil jmenovat, nikomu by to nejspíš nic neřeklo. Často nesou dost krkolomné názvy. Jedná se například o vertikální točivé triky. Zkrátka různá salta s nějakými vruty.
Připravujete se celý rok?
V zimě chodím do posilovny a cvičím každý den. Od prosince začneme s přípravou v bazénu. To je každý víkend a od jara pak tréninky přímo na vleku venku. Měl bych tak trénovat každý den, minimálně několikrát týdně.
Co vás baví mimo vodní sporty?
Všechno, kde je adrenalin, třeba škola, studuji Vysokou školu báňskou. Mám rád i motorky, zajímám se také o design, se kterým také pracuji.
