Je to manipulace, ozývá se z Plané | E15.cz

Je to manipulace, ozývá se z Plané

Protesty proti bagrování rybníka Jordán nepřestávají. Plánské sdružení obviňuje radnici v Táboře z manipulace.

O sto čtyřicet průjezdů nákladních aut za den víc. Větší množství hluku a výfukových plynů, které s pomalu popojíždějicí zácpou aut ještě narůstají. K tomu špína, prach a hlavně škodlivé bahno kousek za městem.

To je úryvek z černého scénáře, který očekává sdružení Za zdravou Planou, pokud táborští zastupitelé rozhodnou, že se na celé dno rybníka Jordán vrhnou bagry. Táborští nesouhlasí.

Zora Brožová v Plané bydlí. Že by se bahno vyváželo do pískovny Hůrka, na ni dobře nepůsobí. „To by byla hrůza. Je to rekreační oblast. Nákladní auta Plané dost přitíží. Už bychom na tom mohli být hůř než v Praze,“ obává se.

Realita podle táborských předpokladů nebude tak černá. Z propočtů vyplývá, že by v Plané nákladních aut projelo o necelé dvě procenta víc než dnes. Celkem by se dopravní zatížení zvýšilo o půl procenta. Navíc je podle Jana Fišera z táborského odboru životního prostředí při odbahňování povolených za den sto průjezdů náklaďáků. Tedy o pár desítek méně, než uvádí sdružení.

Doprava je jen jedním z mnoha bodů, na kterých se obě strany neshodnou. Problémem jsou i výsledky posledních měření škodlivin v bahně z Jordánu. Každý ze vzorků byl při odběru rozdělený na polovinu. Tábor i Planá je nechávaly posoudit v různých laboratořích.

„Z výsledků vyplývá, že nedochází k překročení limitů. Hodnoty zjištěné v sedimentu nepředstavují žádné ohrožení,“ vysvětluje Fišer.

Sdružení Za zdravou Planou má názor jiný. Bahno škodlivé je. „Táborská radnice se pohybuje na tenkém ledě manipulace a záměrné nedbalosti,“ prohlášují jeho členové.

Zastupitelé rozhodnou o bagrování Jordánu

Kauza Jordán jde do finále. Jestli na dno nádrže nastoupí bagry, rozhodne zastupitelstvo první únorový den.

Před několika měsíci oznámili táborští radní, že se jim podařilo získat dotaci na obnovu rybníka Jordán. Následovaly vášnivé reakce Táborských i Plánských, politiků i místních lidí. Pro jedny je bagrování šance, jak nádrži alespoň trochu pomoci od každoročních sinic a staletých nánosů bahna. Pro druhé jsou to vyhozené městské miliony.

Několik veřejných debat přilákalo do jinak prázdných zasedacích místností stovky lidí. Vyslechli desítky odborných názorů. Ani přihlížející, ani profesionálové ale nebyli jednotní.

Také Sedmička byla při tom. Čtenářům teď nabízí hlavní pro a proti, která na diskusích zazněla.

Pro plavce a sportovce

I když bývalá sokolská plovárna už má dny své slávy dávno za sebou, Táborští ji využívají stále. Několik dní v roce ale musejí počítat se zeleným brčálem na hladině a neúprosnými sinicemi. Může za ně bahno, nebo přítoky z povodí?

„Tím, že odstraníme zásobu organické hmoty ze dna, snížíme zatížení nádrže. Že se problém sinic a řas tímto zásahem zcela nevyřeší, jsme ale prohlašovali od začátku,“ vysvětluje Jan Fišer, vedoucí odboru životního prostředí v Táboře.

Odpůrci nesouhlasí. Vše by řešily speciální čističky v jordánském povodí. Proč nedat peníze tam? „Není šťastné dělat věci odzadu, řešit jen důsledky, a ne příčiny. Navrhovali jsme studii o vylepšení situace v povodí, radní na ni nereagovali,“ brání se Jakub Borovec z biologického centra Akademie věd. Proces by sice trval několik let, ale pomohl by.

Námitka vůči čističkám je ale jasná. Nejsou peníze. Ani ty z dotace by se použít nedaly, jsou totiž určené přímo na výpusť a odbahnění.

Za své by kvůli bagrování vzala na čas i plovárna. Přes ni by totiž jezdila nákladní auta vyvážet bahno po obchvatu do Plané nad Lužnicí.

Nemá výpusť

Hlavním důvodem odbahnění je výpusť. Tu Jordán nemá. „V případě jakýchkoli havárií ho nelze vypustit a velmi problematicky je možné pouze snížit hladinu,“ popisuje Fišer. K odbahnění musí dojít z technických důvodů. Pokud práce začnou, je podle zástupců města logické odstranit nánosy z celého dna.

„Je ale nutné bagrovat všude? Není přece vyloučené, že uhynou stromy na hrázi, nemluvě o živočiších, kteří v nádrži žijí,“ kontrují odpůrci především z řad táborské Strany zelených a občanského sdružení Za zdravou Planou. Děsí je představa stovek náklaďáků s bahnem, zápachu nebo parazitujících komárů.

Je bahno škodlivé?

Vzorky ze dna Jordánu odebírali odborníci několikrát. Pochybnosti vyvolalo rozdílné měření dvou laboratoří. U jedné bahno prošlo, u druhé naopak. Vše rozsoudil Český institut pro akreditaci. Dobře měřily obě laboratoře. Výsledky se podle zákona takto lišit můžou.

„Ze zprávy institutu vyplývá, že rozbory byly správné a sediment lze považovat za vyhovující limitům,“ konstatuje tisková zpráva táborské radnice.

Tvrdě proti se ohrazuje Strana zelených a sdružení Za zdravou Planou, do jejíhož katastru se má bahno vyvážet. Zákon si prý v Táboře přizpůsobují podle potřeb. Některé toxické látky podle nich překračují limit. Arsenu v jordánském bahně je prý příliš stejně jako například uhlovodíků, uvádí.

Ryby neutrpí

Každé odbahnění znamená zásah do přírody. „Málokdo si uvědomuje, že spodní vrstvy vody mají tak nízký obsah kyslíku, že tu téměř žádní živočichové nežijí,“ popisuje Jan Fišer. Rybí obsádku do Jordánu doplňují rybáři uměle. Průzkum ukázal ještě na škeble rybničné a řadu žab.

Ryby se mají podle plánu přesouvat z jedné půlky Jordánu do té, která bude napuštěná a oddělená od vedlejšího bahna hrázkou. „Každý rybník se jednou musí vybrat. Bahno už neprosvítí ani světlo. Za léta, co tady chytáme, se vše pořádně vrství,“ argumentují pro amatérští rybáři při diskusích.
Kdo s koho rozhodnou zastupitelé první únorový den. Jednání začíná v Tabačce ve tři hodiny odpoledne a je otevřené všem zájemcům.

Napište nám, co si myslíte o bagrování Jordánu. Své názory posílejte na e-mail redakcetabor@mf.cz nebo na adresu Sedmičky: Náměstí Františka Křižíka 2840/101, Tábor 390 01

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!