Láska ke sklu a světlu způsobily, že má třiačtyřicetiletý Evžen Krauskopf z Mladé Boleslavi sbírku třiceti tisíc kusů žárovek. Shromažďuje je bezmála třicet let.
Světlo ho fascinovalo už když byl batole. Vzpomíná si, že s ním maminka musela večer vždy počkat na ulici, až se rozsvítí pouliční osvětlení.
„Líbily se mi výbojky, jak se rozsvěcí jedna za druhou a mění barvy,“ říká Krauskopf. Žárovky považuje za hezké skleněné předměty. Přitom ještě v šesti je hledal s partou na skládkách a rozbíjel je.
Sbírat je začal v roce 1981. Tehdy s kamarádem našli na půdě jeho dědy krabici plnou žárovek. Zničit na skládce je už nestihli. Školák zjistil, že se mu natolik líbí, že je rozbít nedokáže. Mezi unikáty, kterými se pyšní, patří maďarská žárovka s levotočivým závitem nebo žárovka z roku 1890.
Přírůstky mu nosí i známí. Zatím jich má vytříděných 6753, dalších pětadvacet tisíc čeká.
