Jednička za architekturu? V Praze ji zaslouží jen pár moderních staveb

Odborníci se shodují, že v Praze vzniká málo zajímavých moderních staveb. Některé ale stojí za pozornost.

Sedmička oslovila architekty, aby jí pomohli vybrat nejzajímavější stavby, které v poslední době v Praze vznikly. Jakub Fišer a Adam Gebrian se shodují v zásadní věci, české hlavní město za západoevropskými metropolemi pokulhává. Čtveřici zajímavých architektonických děl pak ale zvolili.

Před necelým rokem vznikla iniciativa Za novou Prahu, která sdružuje především architekty. „Chceme, aby se vedení města chovalo jako zodpovědný developer. Aby si uvědomovalo, že plochy, které tu máme, jsou cenné a mají sloužit především obyvatelům,“ říká Fišer, jeden z mluvčích iniciativy.

Knihovna s mírami

Některé stavby se trendu kritizovanému architekty vymykají. Velkou chválu sklízí hlavně Národní technická knihovna v Dejvicích. Návrh knihovny pochází z ateliéru Projektil Architekti. Finální podoba je ale výsledkem spolupráce s grafickým studiem Laboratoř Petra Babáka, designéry z Hippos design, kteří navrhli interiér, a umělci ze skupiny PAS. Na stěnách zevnitř i zvenku je vyznačená řada technických údajů, od toho jak je budova vysoká až po informaci, kolik kalorií spálíte při zdolání schodiště. Ochozy zdobí kresby rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho.

„Jedna definice říká, že dobrá architektura je ta, která vás donutí k úsměvu. Myslím, že NTK je jedna z mála staveb v Česku, která má tak příjemnou atmosféru,“ říká Gebrian.

Dům jako stavebnice

Další ceněnou stavbou, která byla zaplacená z městských peněz, je dům s malometrážními byty a podzemní tělocvičnou Petra Buriana na Petrském náměstí. Letos získal Národní cenu za architekturu.

Dům evokuje stavebnici, ve které stavební moduly tvoří jednotlivé byty. Vynecháním několika bytů vznikly průzory, přes které je vidět sousední škola a navíc se dají využít jako společné terasy. Podle architektů jsou tam i díky tomu, že investorem bylo město. Pro běžného developera by snížení počtu bytů představovalo ztrátu. Zvenku i zevnitř převládá šedivý beton, který je v tělocvičně narušen zářivou oranžovou a zelenou.

„Je to dům, který snese srovnání se světovým měřítkem. Myslím si, že by mohl stát v kterémkoli jiném vyspělém městě a vypadal by dobře. Je to unikátní i tím, že je to městská investice,“ dodává Gebrian.

Hotel Metropol

Na Národní třídě naproti obchodnímu domu stojí skutečný klenot moderní architektury. U běžných chodců ale zůstává bez povšimnutí.

„Úžasný je přitom hlavně parter s kavárnou, který se dá v létě otevřít vysunutím celé fasády, a můžete sem volně vstoupit, i když nejste hotelový host. Přechod z chodníku je plynulý, bez jakéhokoli obrubníku. V prostoru parteru navíc není žádný sloup,“ popisuje Gebrian.

Celá elasticky tvarovaná fasáda oplývá až futuristickými schopnostmi. V závislosti na intenzitě slunečního světla se automaticky zastiňuje textilními motorickými markýzami, které se samy zatahují při vysoké rychlosti větru. Okna se uzavírají při dešti či odchodu hosta z pokoje, při jejich otevření automatika reguluje topení a chlazení.

Anděl se spisovateli

Zlatý Anděl na Smíchově je jednou z mála staveb, pod kterou je podepsaný slavný zahraniční architekt. Jean Nouvel se snažil přinést do Prahy prvek moderní architektury a zároveň ho propojit s její historií. Skleněnou fasádu jeho domu zdobí výjev anděla inspirovaného filmem Nebe nad Berlínem.