Netušená podzemní krása se skrývá nejen v Moravském krasu, ale i nedaleko Liberce.
Jediné zpřístupněné jeskyně v Libereckém kraji, po nichž zájemce provede průvodce, jsou ty v Bozkově. Přestože vznikly v dolomitu, který je méně rozpustný než vápenec, mají bohatou krápníkovou výzdobu. „Nejkrásnější krápníkovou výzdobu najdeme ve Staré jeskyni. Návštěvníci uvidí třeba Jeskyni překvapení, které dominuje zvláštní dvojitý stalagmit, nebo Sloní uši, což jsou průsvitné krápníkové záclonky,“ vyjmenoval Dušan Milka z Bozkovských dolomitových jeskyní.
Průzračné Labutí jezero
Na konci prohlídky návštěvníky čeká pohled na průzračně modrá Labutí jezírka, největší podzemní jezero v Čechách. Bozkovské jeskyně jsou třetí nejnavštěvovanější turistickou atrakcí na severu Čech. Zejména v letních měsících je potřeba si prohlídku rezervovat s předstihem.
V listopadu a prosinci jsou jeskyně kromě pondělí otevřené od osmi do tří hodin odpoledne. Dospělí zaplatí sto korun, děti o polovinu méně.
Pro ty, kteří mají raději turisticky méně rušná místa, jsou tu jak přírodní, tak člověkem upravené podzemní prostory. Lze je navštívit kdykoli a nemusí se platit vstupné. Za návštěvu jistě stojí jeskyně Postojna neboli Amerika. Lidé ji najdou při výletu do Klokočských skal.
Do jeskyně vede úzký vchod, do něhož člověk musí vlézt po kolenou. Za ním se otevírá obrovský prostor, z něhož vede spousta úzkých chodbiček do dalších výklenků. Celková délka chodeb je asi pětasedmdesát metrů.
Převis jako skrýš
Nedaleko Starých Splavů v Máchově kraji je Braniborská jeskyně. Vlastně je to skalní převis, pod nímž se během válek skrývali lidé. Z těch dob je na stěně vyryto srdce s německým nápisem a letopočtem 1741.
Podle pověsti pod převisem nacházel nocleh i vůdce loupežníků Vilém z Máchova Máje. Podobnému účelu ve své době sloužila i Buškova jeskyně u Mohelnice nad Jizerou. „V této jeskyni přebýval Josef Bušek z obce Letařovice s několika kumpány. Kradli kolem Mnichova Hradiště. Jednou to Bušek přehnal a přepadl vrchnost ze zámku. Vojáky, kteří chtěli loupežníka překvapit v jeskyni, shodil bidly do strže, pak ale na jeskyni namířili dělo a Buška zabili,“ popisuje Bohuslav Stehlík z Mohelnice, který pověst zná od svého dědečka. Na místě jsou patrné zbytky tvrze ze 14. století.
Úkrytem loupežníka byla údajně Loupežnická jeskyně nedaleko Hejnic. Tam si své poklady schovával loupežník Petr Vorbach. Jeho lup prý jednou v jeskyni našel koželuh Wassel, ale dlouho se z něj neradoval. Zanedlouho ho nalezli mrtvého a po pokladu nebylo ani památky. Ať už byl vrahem Vorbach, nebo ne, obávaný loupežník byl o pár měsíců později v roce 1470 oběšen ve Zhořelci.
Podobně bohatý podzemní systém leží nedaleko Sloupu v Čechách. I zdejší jeskyně mají svou historii, Velká Cikánská jeskyně je velký přírodní útvar, který sloužil jako útočiště už lidem v pravěku. Kromě ní lze v okolí najít i další jeskyně - Malou Cikánskou jeskyni, v níž se schovávali kočovní cikáni.
Skrýše i „byty“
„Během třicetileté války Sloupem procházely švédské oddíly a loupily a ničily, co mohly. Lidé si proto našli skrýš v jeskyni, které se dnes říká Švédská, kde ukrývali své cennosti,“ popsal místo zdejší znalec Zdeněk Nedvěd.
Samuelova jeskyně má ještě barvitější minulost. V roce 1718 ji vyhloubil Samuel Görner a nastěhoval se do ní jako poustevník. „Ačkoli byl vyučený okrasným zahradníkem, začal tam vyrábět brýle a dalekohledy. Opodál leží ještě menší jeskyně, která se jmenuje Brýlařská, kde se podle pověsti brousilo optické sklo,“ vysvětlil Nedvěd. Samuel Görner žil ve své dvoupokojové jeskyni sedmnáct let. Pak se přestěhoval do chatrče blízko Svaté Hory u Příbrami, a tam ho kdosi v noci zavraždil.
Zejména v zimě se vyplatí navštívit jeskyni Vinný sklep u Kyjova. Led tam vytváří rampouchy, které tvarem připomínají lahve od vína. Kousek dál leží Jeskyně víl, kde se také tvoří zajímavé ledové útvary a mohutný ledopád.
„Jeskyni víl navštěvuju v zimě velmi rád. Jaká bude letošní výzdoba, záleží na počasí, ale i když je slabší zima, stojí to za to. Beru si s sebou svíčky, abych nasvítil rampouchy. Je to pak pohádkové,“ řekl fotograf Jan Tomášek.
