Nový životní styl rodin, založený na spěchu a nedostatku času rodičů, a s ním spojené jiné stravovací návyky. Většinou špatné. To je hlavní příčina, proč se dnešní karlovarské děti daleko častěji potýkají s nadváhou než jejich předchůdci před dvaceti lety. Shodují se na tom všichni karlovarští pediatři, které Sedmička oslovila.
„Děti ve městě tloustnou, to je prostě fakt. Těch, které trpí nadváhou, je daleko víc než třeba před třiceti lety. U nás máme dokonce dvanáctileté děti, které váží sto kilogramů,“ potvrdila karlovarská dětská lékařka Dana Šteinerová.
Podle její kolegyně Jarmily Aronové se na ztloustnutí nové generace podepsal hlavně nedostatek pohybu. „Projděte se například po sídlištích. Děti venku prakticky nejsou,“ upozorňuje.
A s oběma názory souhlasí i dětský lékař Josef Havlík. „Děti jsou tlustější, protože životní styl je jiný. Méně se pohybují, hodně času tráví u počítačů, na internetu, u televizí. Navíc dnešní společnost je celkově bohatší, a tak dostávají kapesné, za které si kupují hamburgery, chipsy a koly,“ říká.
Protože nedílnou součástí každodenního stravování školáků jsou obědy ve školních jídelnách, předala Sedmička třem nezávislým odbornicím na zdravou výživu jejich jídelníčky, aby je zhodnotily.
Odbornice našly nedostatky ve všech. Nejčastěji se týkaly přílišného zařazování tučných, smažených nebo sladkých jídel či jejich špatné kombinace. Viděly však také pozitivní věci.
„Některé školy se přizpůsobují trendu zdravější stravy. Pozitivně hodnotím i pestrost, ale množství jako polévka, hlavní jídlo, ovoce a dezert a k tomu ještě mléko? To je příliš. Musíme si uvědomit, že žáci nejsou těžce pracující lidé,“ vyjádřila se k jídelníčkům poradkyně pro výživu Lucie Gábiková Blahůšková.
Vítězové jsou dva
Vítězi testu Sedmičky jsou jídelny základní školy J. A. Komenského v Kollárově ulici a základní školy jazyků v Libušině ulici. Přesněji, jejich jídelníčky z uplynulého týdne.
„Na první pohled velice povedený jídelníček. V celém týdnu je jen jedno smažené jídlo, jedno jídlo sladké a dva nabízené moučníky,“ chválila nutriční terapeutka Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí skladbu jídelníčku ze ZŠ J. A. Komenského.
Dostatek ovoce, dezertů, dušené nebo přírodní úpravy masa ocenila na tom samém jídelníčku také Lucie Gábiková Blahůšková. Vytkla mu pouze některé chuťové kombinace – čínské zelí s ananasem nebo ovarovou polévku a k tomu jitrnicový prejt.
V případě jídelníčku základní školy jazyků ocenila Petra Smítková z Poradny pro výživu zavádění zdravějších jídel. Jako alternativa ke klasickému kynutému knedlíku ji zaujaly celozrnný knedlík nebo houskový knedlík s cizrnou. „To není ve školách časté,“ uvedla, současně mu ale vytknula zařazení smaženého jídla dva dny za sebou.
Nejvíc výhrad měla trojice odbornic k týden starému jídelníčku základní školy Dukelských hrdinů na Moskevské ulici. „Absolutně tam chybí zelenina, ať syrová či dušená. Kombinace vydatné dršťkové polévky se svíčkovou na smetaně s knedlíky je příliš,“ uvedla na adresu dodaného jídelníčku Gábiková Blahůšková. A kriticky se k němu postavila i Petra Smítková. „Většina jídel tučných, k nim mají ještě často sladké,“ hodnotila.
Přesto i tady našla Jitka Rusková kladné věci. „Je výborné, že se za celý týden neobjevilo smažené jídlo. Pohankovou polévku hodnotím jako vynikající novinku,“ uvedla. Pochvalu našla i pro školu v Truhlářské ulici. „Je to sice běžný jídelníček, ale je fajn, že děti dostanou rybu a několikrát si mohou dát pokrm s luštěninami. Sladké jídlo přitom mají za celý týden pouze jedno. Denně je tam ovoce nebo zelenina a skvělý nápad je cizrnová polévka.“
Hlavní je rodina
Školní jídelny se pohybují v určitých mantinelech. Vaří podle státních norem a samozřejmě podle peněz. Čím méně rodiče platí za obědy, tím více se tomu přizpůsobuje kuchyně. Přesto mají v jídelnách dostatečně široký prostor, aby mouku a tuky, tolik typické pro českou kuchyni, nahradily zdravějšími věcmi.
„U nás mají děti čerstvou zeleninou buď ve formě salátů nebo oblohy nejméně čtyřikrát týdně, ovoce dva-až třikrát týdně. Knedlíky a omáčku pak mají jednou za čtrnáct dnů na každý stupeň,“ říká ředitelka školy J. A. Komenského Monika Preňková.
Denně čerstvou zeleninu nebo ovoce mají také například v jídelně základní školy v Krušnohorské ulici nebo v Truhlářské. A jinde? „Nepoužívat polotovary. Na to u nás klademe důraz,“ upozornil na další důležitý moment ve školním stravování ředitel základní školy v ulici 1. máje Jiří Kopárek.
Všichni, ať již odborníci na výživu, lékaři či pedagogové, se ale nakonec shodují v jednom. Ať už školní kuchyně vaří ve srovnání s minulostí zdravěji či nikoliv, na tloustnutí mladé generace se podílejí jen minimálně. Vše podstatné si dítě nese z rodiny. Stravovací návyky i vztah k pohybu.
Děti ve Varech tloustnou. Proč?
Sedmička oslovila šest karlovarských pediatrů. Všichni mají v evidenci daleko více dětí s nadváhou než před dvaceti lety. Jsou mezi nimi i stokiloví žáci šestých tříd. V Česku trpí nadváhou každé páté dítě ve věku od sedmi do dvanácti let. Příčin je víc – od genetických dispozic až po nedostatek pohybu. Protože ale dnešní generace dětí je celkově tlustější než generace dětí z doby před dvaceti lety, odborníci považují za významné faktory tloustnutí špatné stravování a chybějící pohyb.
