Jednoho dne se vsadil s přáteli, že dokáže vyrobit trombitu. Nic o výrobě nástroje, který používali beskydští pastýři, nevěděl, přesto se do něho pustil. Po dvou měsících práce už z rukou svých přátel přebíral vítěznou bečku piva. U výroby trombit zůstal. S osmimetrovou se zapsal i do Guinessovy knihy rekordů.
„Tou sázkou jsem na sebe ušil pěknou boudu. Neměl jsem doma ani nářadí a nikdy jsem neviděl, jak se vyrábí. Mohl jsem si to leda domýšlet z pohledu na hotové nástroje,“ vypráví Chmiel.
Nástroje vyrábí z topolu i smrku
První trombitu vyrobil Chmiel z topolu. „Nejdřív jsem uřezal větev, nechal dřevo uschnout a pak ho rozřízl na půl. Každou půlku jsem vyrobenými dlátky vydlabal. I rozšířit konec trombity jsem zvládl. Co mi ale vůbec nešlo, bylo dostat na trombitu z topolu třešňovou kůru,“ přiznává Chmiel. I tento problém ale vyřešil a mohl přátelům svou 3,67 metrů dlouhou trombitu pyšně ukázat.
Po několika dalších nástrojích se Chmiel rozhodl vyrobit nejdelší trombitu na světě. „Hned jak jsem se rozhodl, uvědomil jsem si, že to nebude tak snadné. Kde seženu takové dřevo? V Karviné byl tehdy první ročník festivalu Máj nad Olzou, na kterém samozřejmě nechyběla ani májka. A když slavnosti skončily, sebral jsem smrkovou májku a odvezl jsem si ji domů,“ popisuje Chmiel.
Stálo ho to obrovské úsilí a spoustu času, ale svůj sen si splnil. „Když jsem osmimetrovou trombitu dokončoval, klepaly se mi štěstím ruce,“ vzpomíná na své pocity Chmiel.
V dubnu roku 1998 před zástupci komise rekordů z Pelhřimova na trombitu zabučel, a porotci ji prohlásili za nejdelší na světě.
Trombita? Ta je na výrobu slivovice
S trombitami projezdil spolu s folklorními soubory Josef Chmiel kus světa. Nástroj budil všude rozruch a zvědavost. Toho jednou na festivalu dudáků ve Strakonicích výrobce nástrojů využil.
„Ptali se mě, co to mám a na co to je. Tak jsem si udělal legraci a řekl, že tím u nás češeme švestky a boucháme tím o zem tak dlouho, dokud nevytéká slivovice. Věřili tomu a my se hodně nasmáli,“ vypráví Chmiel.
Trombitu z jeho dílny vlastní i zpěvačka Lucie Bílá. Dostala ji před dvěma lety na předvánočním koncertu v Olomouci od Ewy Farné.
„S Ewiným tatínkem se dlouho znám. Zařizoval si gorolskou izbu a poprosil mě, ať mu do ní vyrobím trombitu. Vyhověl jsem mu. Jeho dcera Ewa si asi řekla, že by to byl hezký vánoční dárek, a tak jednu z mých trombit věnovala Lucii Bílé,“ vysvětluje Chmiel.
Jen vyrábět trombity mu nestačilo. Nástroje zdokonaloval a výsledkem snažení bylo druhé místo na mezinárodní výstavě v Polsku. „Docela jsem se tak dobrému umístění divil, protože jsem výrobu trombit opravdu nikde nestudoval,“ říká Chmiel.
Dodnes vyrobil darkovský rodák asi čtyřicet nástrojů, které nyní vlastní osobnosti a folklorní soubory po celém světě.
