Jsem obyčejná ženská, co žije v nájmu

V kanceláři primátora ještě zakopává o nevybalené krabice. Čtyřiačtyřicetiletá Martina Rosenbergová se nastěhovala teprve v pondělí. Řadu Liberečanů štve, že se vynořila „odněkud“ a nastoupila na post po vyhozeném primátorovi Janu Korytáři, kvůli kterému lidé vyšli do ulic.

Nevadí vám, že máte tolik nepřátel? Jak vám bylo, když lidé pískali?

Hrozně. Uvědomila jsem si, že je tam spousta lidí, kteří nevědí, co je za rozpadem koalice schované. Říkala jsem si, proč pískají, když o mně nic nevědí a netuší, jaký je můj podíl viny na tom všem.

To je právě to, že o vás nic nevědí. V politice jste se vynořila před komunálními volbami a teď stojíte v čele stotisícového města. Tak se nedivte, že jim to přijde zvláštní.

Vždycky jsem si soukromí držela pod pokličkou, protože si myslím, že do politiky nepatří. Navíc jsem v politice nováček a musím teprve něco dokázat.

Teď už nejste soukromou osobou.

Jsem ale úplně obyčejná ženská. Matka samoživitelka. Bydlím v nájemním bytě v malém činžáku a mám dvě dcery. Ta mladší studuje, ta starší je těžce postižená. Je neslyšící. Starala jsem se o ni, dokud nevyšla základní školu a neodjela na internát do Prahy. Proto možná méně mluvím. Jsem zvyklá mluvit znakovou řečí.

Tak to jste asi jediný primátor, který umí znakovou řeč. Může se vám někdy hodit?

Snad v sociální oblasti. Je to moje doména a dost dlouho jsem se v ní pohybovala.

Kde například?

V Sokolově jsem měla na starost romské ghetto. Byty liberecké firmy Alexandr Kendik-Junior. Starala se o smlouvy, trestní oznámení, vymáhala nájemné, zastupovala firmu u soudu, jednala s policií i neplatiči. Bylo to náročné, a navíc jsem musela hodně cestovat, tak jsem si po třech letech našla klidnější práci.

Na zastupitelstvu jste říkala, že v Domově mládeže v Zeyerově ulici.

Spravovala jsem majetek, veřejné zakázky, agendu, co k provozu patří, jednala jsem s dodavateli. V roce 2010 jsem ale odešla.

To už jste kandidovala za sociální demokracii.

A šéfové mě nechtěli pouštět na mítinky. Rozloučila jsem se s nimi. Na krajském úřadě jsem vyhrála výběrové řízení jako manažer prevence kriminality. O povodních jsem pracovala v krizovém štábu, po nich nastoupila na záchranku, vedla administrativu a statistiku po povodních. Tam jsem byla až do voleb. Ty dopadly, jak dopadly. I když musím říct, že to nikdo nečekal.

A vynesly vás na místo prvního člověka po primátorovi. Proto jste šla do politiky?

Bez politiky se klidně obejdu. Ale šla jsem do ní s nadšením a vizí, že když budu slušná, slušní budou i ostatní. V poslední době jsem iluze trochu ztratila.

Máte na mysli „nekomunikaci“ exprimátora Jana Korytáře?

S Honzou jsme si přestali věřit. Chodila jsem na porady s myšlenkou, co asi zase na nás šije. Podobné to bylo i s Jaromírem Baxou a se Změnou vůbec.

A těm současným kolegům důvěřujete?

Nikdy jsem s nimi neměla problém. Smáli jsme se, chodili spolu na pracovní obědy, a když jsem třeba Jirku Šolce poprosila, aby za mě něco udělal, mohla jsem se spolehnout, že to bude. Honzu Korytáře bych si nikdy nedovolila o nic požádat.

A co Zuzana Kocumová? S tou jste taky měla komunikační problém?

S tou nikdy. Byla zásadová a pracovitá.

Ale stála za Korytářem. A proto musela odejít.

Ne kvůli tomu. Byl to požadavek Unie pro sport a zdraví. Chtěli mít náměstka pro územní plánování už po volbách. Jan Korytář se hodně zasazoval o to, aby byla náměstkyně Zuzana Kocumová. Územní plánování si ale vzal on. Tak dostala sport a cestovní ruch. Její místo bylo uměle vytvořené.

Na zastupitelstvu zaznělo, že nová koaliční smlouva je z devadesáti procent stejná jako předchozí. V čem je jiná?

Přehodnotili jsme prodej městského majetku. Zjistili jsme, že některé věci zastavit nejde, například prodej zbytkových pozemků. Také jsme došli k názoru, že není možné jen tak zasáhnout do chodu městských společností a zbourat jim strukturu. Je tam víc věcí, ale nemám smlouvu před sebou a nechci říkat nepřesnosti.

A co rozpočet? Některé městské společnosti mají peníze jen do pololetí. Co bude s nimi?

Spočítáme to a buď jim peníze přidáme, anebo je zrušíme. Problém je třeba s komunitním centrem Kontakt. Musíme to vědět do června. Nechceme je držet v nejistotě.

Náměstky jste vyměnili. Chystáte personální změny v úřadu?

Vypsali jsme nová výběrová řízení na vedoucího ekonomiky, tiskového mluvčího a vedoucího kanceláře primátora. Po pěti měsících nastoupil nový tajemník. Máme tady reformu státní správy, podle ní by mělo ze sociálního odboru magistrátu odejít asi třicet lidí. Nemáme ale v rozpočtu peníze na odstupné.

A co bude s kontroverzními smlouvami na opravu starých lázní a stavbu bazénu na Tržním náměstí, na které má dát peníze Evropská unie?

Musím zjistit, jak se věci mají. Změna pro Liberec nám totiž pořádně nic neřekla. Regionální rada, která měla poslat dotaci kolem čtyř set milionů, zasedne v červnu. Může je odsouhlasit, a nebo taky ne. Všichni si myslíme, že o peníze na lázně nestihneme požádat, protože smlouvy leží na antimonopolním úřadu. Dokud nepotvrdí, že jsou v pořádku, Unie peníze nedá.