Kaktusy jsou jeho pýchou. Už bezmála padesát let.
Řeč je o kaktusech, které jsou životní láskou třiasedmdesátiletého přerovského pěstitele Miloše Pavlína, jednoho z nejuznávanějších českých kaktusářů. Na svém kontě už má tři odborné knihy. A čtvrtá je na cestě. První pichlavý kousek dostal Miloš Pavlín v šestadvaceti letech od svého kamaráda. Tehdy si jeho srdce získal takzvaný „ševcovský kaktus“. Postupně si začal pořizovat další druhy, piplal je ze semínek a těšil se z každého milimetru, který urazily. Nejdřív jeho sbírka čítala desítky kusů, později stovky. „Mám jich doma plný skleník a taky pařeniště, pečuji o ně každý den, někdy jim věnuji i dvě hodiny. Vím, že někteří kolegové svým kaktusům zpívají, povídají si s nimi a věří, že to rostlinám prospívá. Já mám své kaktusy rád, ale zvukovou kulisu jim dělá jen rádio. Přesto se jim daří,“ směje se. Miloš Pavlín je dnes už jediným žijícím zakladatelem přerovského klubu kaktusářů, který vznikl v roce 1966, kdy se přerovští pěstitele trhli od olomoucké organizace a vytvořili si svou vlastní. „ O rok později jsme pak zorganizovali první výstavu kaktusů. Pro některé lidi to byl velký zážitek, protože do té doby žádný kaktus neviděli. Byla to pro ně nevídaná exotika,“ vzpomněl Pavlín. Od té doby uspořádali přerovští kaktusáři třiatřicet výstav. Ta poslední se konala v průběhu minulého víkendu a návštěvníci měli možnost vidět na šestnáct set unikátních rostlin z mnoha zemí světa.
