Čínské automobilky lišácky vyzrály na Brusel. Dováží auta, která chce Evropan víc než elektromobily

Postupná expanze čínských automobilek v Evropě způsobuje mnohým na kontinentu nepříjemný bolehlav. Tak silný, že loni donutil Evropskou unii zvýšit cla na dovoz osobních automobilů, které se vyrábí v Číně - výhradně těch čistě elektrických.

Opatření mělo alespoň částečně narovnat tržní podmínky vzhledem k tomu, že Peking tamní výrobce podle vyšetřovatelů EU nespravedlivě zvýhodňuje balíčkem dotací. Místo zamýšleného snížení dovozů a zdražení těchto aut však nastal pravý opak.

Například odborníci respektovaného Kielského institutu odhadovali, že zvýšení cel vyústí v pokles dovozu asi o čtvrtinu. Po více než roce se tahle předpověď ukazuje jako mylná, vyplývá z dat čínské celní správy. Množství aut, které byly vyvezené z Číny na starý kontinent za posledních dvanáct měsíců (do konce listopadu), vyrostlo meziročně o 26 procent na téměř 1,2 milionu. „Data naznačují, že neschopnost evropské snahy souvisí spíše s obratností čínských automobilek v obcházení cel než s tím, že by byla cla slabá,“ všímá si web The Economist.

Čínské elektromobily pro Evropu

Když EU zaváděla dodatečná cla nad rámec už dříve existujících deseti procent, nezvolila jednotnou sazbu. Dovoz jednotlivých automobilek, které vyrábí v Číně, tedy i některých západních, zatížila různě vysokými cly. Ta se liší podle toho, jak štědře měl dle evropského vyšetřování Peking jednotlivé společnosti dotovat. Například největší čínské automobilce BYD Brusel vyměřil dodatečných sedmnáct procent, skupině Geely necelých devatenáct, státnímu koncernu SAIC více než 35.

Sklopit uši a smířit se s nižší marží, to by se jen stěží slučovalo s Číně vlastním dravým obchodním duchem. Za řešením, jak se vyhnout vyšším clům, přitom nestojí kdovíjak složitá strategie. Tamní automobilky „jednoduše“ přepřáhly z vývozu čistě elektrických osobních automobilů (BEV) na vývoz těch s hybridním pohonem, které dodatečným clům nepodléhají. Zatímco měsíční prodeje čínských elektromobilů v Evropě rostly v posledním roce asi o dvanáct procent, vývoz hybridů z Číny se navýšil o 155 procent.

„Bylo jen otázkou času, než čínští výrobci přizpůsobí svou strategii,“ cituje list Handelsblatt Beatrix Keimovou z německého Centra pro automobilový výzkum. Hybridy tak nyní představují nejrychleji rostoucí segment čínského exportu aut. V evropských autosalonech to je už také vidět. Ze všech hybridů, které se v Evropě v říjnu prodaly, připadalo na čínské značky třináct procent. Ještě před rokem to byla tři procenta, spočítala společnost Dataforce, která podobná data dlouhodobě zkoumá.

Spalovací vozy a klíčový rok 2035

Zatímco kombinace spalovacího a elektrického motoru u zákazníků boduje, prodeje čistě elektrických automobilů mimo Čínu nerostou zdaleka tak rychle, jak se očekávalo. Důsledky lze pozorovat napříč trhem. Například koncern Volkswagen má výrazně redukovat původní plán na výstavbu šesti továren na baterie do elektromobilů. Americký Ford zase ukončí výrobu několika elektromodelů včetně F-150 Lightning a odepíše v přepočtu přes 404 miliard korun, výrazně za očekáváním je i Cybertruck Tesly. Podobných příkladů by se našla řada.

I proto Evropská komise v prosinci zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových aut snížily o devadesát procent oproti úrovni z roku 2021 místo původních sta procent.

Co se s nejvyšší pravděpodobností nezmění, je však čínské cílení na bohatý evropský trh. Tamní automobilky i s přispěním státních dotací zainvestovaly do výrobních kapacit, pro které musí nacházet odbytiště.

Zároveň ale budují továrny i v Evropě. Vyhnou se tak dovozním clům, byť zde budou vyrábět dráže než v Asii. XPeng například začal v září vyrábět elektromodely G6 a G9 ve Štýrském Hradci, automobilka BYD zase tento měsíc začala instalovat výrobní linku v Segedínu, tedy ve své první továrně v EU. Chery začne montovat elektromobily i hybridy v Barceloně, konkrétně v zavřeném závodu Nissanu.