Budovy mají sloužit lidem, i ty památkově chráněné. Vláda chce omezit památkovou péči

Před šesti lety v Novém Boru slavnostně otevřeli nové sídlo pro sklářskou společnost Lasvit. Vzniklo podle architektonického studia OVA, které navrhlo dvě památkově chráněné roubenky rekonstruovat, vedle nich pak vznikly dvě novostavby, přičemž jedno má unikátní skleněnou fasádu. Projekt obletěl celé Česko a stal se jednou z nejoceňovanějších rekonstrukcí. Teď si ho bere za příklad také nová vláda Andreje Babiše.

Tu prezident jmenoval v pondělí, hned v úterý předložili vládní poslanci novelu stavebního zákona, kterou následně kabinet přijal. Novela zavádí principy, které hnutí ANO představilo už v předminulém volebním období. Jde například o jeden centrální úřad, zavádí ale i pojem hromadné výstavby, která je ve veřejném zájmu. Součástí je ale i změna zákona o památkové péči.

Vláda ji chce přitom dostat na stejnou úroveň, jakou mají i jiné zájmy. Jedním z příkladů, jak k památkám přistupovat, je přitom podle vlády i sídlo Lasvitu, skleněná střecha pro zříceninu hradu Helfštýn či rekonstrukce Císařských lázní v Karlových Varech, které mají nově vestavbu v podobě nového koncertního sálu podle architekta Petra Hájka.

„Novela zákona o státní památkové péči reaguje na potřebu modernizace a zefektivnění výkonu státní památkové péče při současném zachování ochrany kulturního dědictví,“ uvádějí vládní poslanci v návrhu. Pod novelu se podepsal samotný Babiš, dále místopředseda hnutí Karel Havlíček, ale například i Tomio Okamura z SPD a Petr Macinka z Motoristů sobě. 

Památky se mají využívat, ne konzervovat

Zásadní změnou, kterou navrhují, je například to, že se památková ochrana nemá soustředit na konzervaci, ale spíše na využívání a rozvoj památek a ohlížet se přitom na potřeby současného života a společnosti. „Kulturní památky jsou výtvorem lidské civilizace a jako takové mají význam pouze pro člověka, nikoli samy pro sebe,“ píše se v návrhu. Ochrana nemá být překážkou obnovy budov, a to ani těch památkově chráněných, ani těch, které se pouze nacházejí v památkově chráněném pásmu. V posuzování, jak s památkami nakládat, mají přitom úředníci nově zohledňovat také zájmy vlastníků a návštěvníků.

„Hájení památkové hodnoty není nadřazeným veřejným zájmem nad jinými veřejnými zájmy, ani nad zájmy vlastníka a je tudíž nutné veškeré tyto zájmy poměřovat a vyvažovat. Státní památková péče má nově usilovat o vyvážené a udržitelné skloubení ochrany památkových hodnot a využití nemovitých kulturních památek a dalších relevantních nemovitostí k plnění jejich funkcí, zejména pro potřeby občanského vybavení, cestovního ruchu a současného života lidí,“ uvádí také návrh.

Nová definice

Novela přichází také s novou definicí kulturní památky, která nemá být jen statkem z minulosti, ale živou součástí současného prostředí. Orgány by také měly zvažovat rozdíl mezi národními kulturními památkou, běženými kulturními památkami a stavbami, které se „jen“ nacházejí v památkových rezervacích, zónách či ochranných pásmech.

I toto rozdělení se přitom změní. Ochranná pásma plánuje vláda zrušit. Zbytečně se totiž dublují se samotnými památkovými rezervacemi. „Plošná ochrana by měla být v odůvodněných případech zajištěna v rozsahu samotného chráněného území, tedy památkové rezervace či zóny,“ stojí v odůvodnění s tím, že dosavadní stav, kdy bylo kolem zóny či rezervace často ještě ochranné pásmo, vedlo k nepřehlednosti a k vyžadování nepřiměřeně přísných požadavků. Přinášelo také vysokou administrativní zátěž v moderních částech měst.

Soláry památkám nevadí

Významnou změnou je také částečná integrace agendy státní památkové péče do státní stavební správy. Stavební úřady se tak nově stanou orgány státní památkové péče a budou tak moci ověřovat splnění podmínek ochrany v nejméně chráněných územích. Vláda si od toho slibuje menší administrativu.

„Cílem změn je přimět orgány státní památkové péče k tomu, aby vždy musely uvedené zájmy vážit a hledat řešení, které bude akceptovatelné jak z hlediska ochrany památkových hodnot, tak z hlediska dalších veřejných zájmů, dotčených subjektů a jejich potřeb,“ vysvětlují vládní poslanci.

Ještě jedna změna se přitom památkových budov týká. Nově na ně bude možné umisťovat fotovoltaické panely. „Má se za to, že výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření na stavbách není v rozporu s charakterem území ani se zájmy státní památkové péče,“ popsali poslanci. Výjimku mají kulturní památky.

Developeři jako Penta nebo Sekyra Group, se k navrženým změnám vyjádřit nechtěli. Central Group doplnil pouze to, že návrh novely stavebního zákona je krok správným směrem. „Pozitivně hodnotíme zejména vznik jednotného stavebního úřadu či zavedení zrychleného řízení i pro velké bytové projekty,“ uvádí výkonná ředitelka skupiny Michaela Váňová.