Kam zmizel přerovský Gottwald? Leží ve skladu

Sedmička se vydala po stopách Klementa Gottwalda. Toho bronzového.

První komunistický československý prezident v nadživotní velikosti a v bronzu. Třímetrová socha Klementa Gottwalda bděla před budovou Okresního výboru Komunistické strany Československa na dnešním náměstí Přerovského povstání jen osm let, přesto ji lidé považují za nejznámější symbol socialismu, který kdy Přerov měl.

„Soutěž na sochu vypsal Městský národní výbor v roce 1977. Vytvářeli ji akademický sochař Karel Vašut z Frenštátu pod Radhoštěm a architekt Karel Typovský z Olomouce,“ vzpomněla Miroslava Švástová z přerovského magistrátu. Sochu rozvážného „strýčka Klementa“ v Přerově slavnostně odhalili v roce 1982 a místní komunisté neskrývali dojetí, že má město konečně svého Gottwalda. Pro antikomunisty byla ale skulptura jako rudý hadr na býka.

Jedním z odpůrců byl Vladimír Hučín. Ten chtěl dokonce v den odhalení sochu vyhodit do povětří, ale před akcí ho bezpečnost zatkla, a Hučín se tak zapsal do historie útoků na socialistické symboly. Na odhalení sochy si Přerované pamatují. „Říkalo se, že stála milion tři sta tisíc korun. To pro nás byla na začátku osmdesátých let nepředstavitelná cena. Nechápali jsme, že si město tak nákladnou věc může dovolit,“ vzpomněla tehdejší úřednice Městského národního výboru Jana Válková. Gottwald ale dlouho v Přerově nepobyl. Začátkem ledna roku 1990 dělníci sochu strhli z piedestalu a „uklidili“ do jedné z budov města v Újezdci.

„Pamatuji si, že se jeden čas uvažovalo, že by se mohla roztavit a materiál použít jinak. Ale autoři díla nedali souhlas,“ podotkl Petr Matula z magistrátu. Posledním odpočinkem bronzového velikána se nakonec stal sklad technických služeb.

I když socha Gottwalda už sama o sobě příliš velkou cenu nemá, bronz představuje několikamilionovou hodnotu. „Proto máme Gottwalda pod zámkem,“ vysvětlil mluvčí města Bohuslav Přidal.