Svým celoživotním působením David Becher prosadil realizaci pokrokových léčebných metod, které si zachovaly platnost až do současnosti. Zcela právem se pro Davida Bechera vžil čestný titul Hippokrates Karlových Varů. Zemřel před 217 lety.
David Becher se narodil v Karlových Varech dne 19. února 1725 v domě U Dvou řetězů. Pocházel z nejstaršího karlovarského rodu, z něhož téměř v každé generaci vzešel nějaký lékař či lékárník. Vyrůstal v těsné blízkosti Vřídla, a tak byl bezpochyby již od malička silně ovlivněn fenoménem léčivých, v ústním podání přímo zázračných zřídel. Kromě toho žil v osvícenské době, která jevila nezvyklý zájem o veškeré přírodní jevy.
Po absolvování latinské školy při piaristickém klášteře v Ostrově odešel David Becher roku 1746 na pražskou univerzitu. Svá studia začal filozofií, ale po dvou letech přešel na medicínu. Jeho největší zálibou byla chemie. Po graduaci na doktora medicíny (1751) působil krátce jako lékař ve Vídni, odkud se však vrátil do rodných Karlových Varů, aby se zde naplno věnoval balneologické praxi a studiu pramenů.
Kvůli svému nejvyššímu zájmu odmítal i lákavé nabídky pracovních míst z Prahy. Roku 1758 se stal lázeňským lékařem, jenž měl díky nejlepším dobrozdáním od vídeňské lékařské obce vždy postaráno o vybranou klientelu. Jako všestranně nadaný a erudovaný lékař věděl o nejnovějších poznatcích své doby a také je dokázal uvádět v praxi. Právě v tomto směru převyšoval všechny své předchůdce.
První rozbor pramenů
Postupem doby stále intenzivněji zaváděl, mnohdy v experimentální rovině, do vžitého systému lázeňské léčby nové metody. Provedl první skutečně vědecký chemický rozbor karlovarských vod. Předepisoval k běžnému užívání vodu z dosud neuznávaných zřídel.
Zasadil se o umírněnější dávky vypité vody – jako optimální denní množství stanovil 15–20 koflíků. Pozvedl koupele ve vřídelní vodě, na něž se stále více zapomínalo. David Becher celý život zdůrazňoval a propagoval pití vody přímo u pramenů, kde je nejúčinnější. Tato zásada vedla v praxi k budování kolonád a specializovaných lázeňských zařízení, tj. k radikální změně celého způsobu lázeňského života. Becher objevil v karlovarské vodě kysličník uhličitý a nazval jej Fixe Luft. V zájmu léčebného efektu požadoval na pacientech více tělesného pohybu během léčby, doporučoval proto hojné vycházky. Chemicky prozkoumal Zámecký pramen a ordinoval jej k pitné kúře.
Vydání Becherova stěžejního díla Neue Abhandlung über das Karlsbad roku 1772 znamenalo výrazný předěl v teorii i praxi karlovarského lázeňství. Kniha je základním pilířem karlovarského písemnictví a byla v doplněné verzi vydána ještě roku 1789.
Zasadil se o vývoz soli
Působení Davida Bechera se neomezilo jen na úsek balneologický. Jeho zásluhou bylo po mnoha protivenstvích získáno císařské privilegium k výrobě a vývozu vřídelní soli. Sám vypracoval jednoduchou a efektivní technologii jejího získávání. S výrobou soli podle Becherova návodu se začalo roku 1764. Becherův vliv se kladně odrazil i v kulturní historii města. Přičinil se o výstavbu prvního kamenného divadla v Karlových Varech roku 1788. Přispěl větší finanční částkou a provoz divadla zabezpečil ziskem z výnosného prodeje vřídelní soli. Přišel první s nápadem leštit vřídelní kámen a takto upravený jej využívat k výrobě upomínkových předmětů. Nad kostelem Máří Magdalény založil velkou lázeňskou zahradu, kam vodil významné hosty a podával jim zde zasvěcený výklad o krásách a přednostech města, čímž pro Karlovy Vary získal mnoho přátel a mecenášů. Jako horlivý propagátor Karlových Varů se stal předchůdcem Jeana de Carro. Doktor David Becher zemřel v roce 1792. Jeho hrob se nachází na Ondřejském hřbitově.
