Představa, že zámecká paní si jen užívá radovánek a nechává se obletovat služebnictvem, v případě Evy Gajdošík neplatí. „Práce je tady pořád dost,“ říká majitelka zámku, jehož sály letos otevřela návštěvníkům. A tak lidé mohou žasnout nad bohatě zdobenými interiéry, které dosud nikdy nebyly veřejně přístupné.
Napajedelský zámek jste koupila v červenci roku 2008. V jakém byl stavu?
Štěstím napajedelského zámku je, že nestihl zcela zchátrat. Během staletí sloužil sice různým účelům, ale stále byl využíván. Kupovali jsme ho od firmy Fatra Napajedla, která tady chtěla zřídit střední školu pro obory z chemického průmyslu gumař a plastikář, včetně internátního ubytování. A v devadesátých letech začala zámek opravovat. Když šla firma do konkurzu, zastavily se všechny stavební práce. Dělníci stačili dokončit zásadní opravy. Vyměnit střechu, udělat nové rozvody elektřiny. Přízemí, respektive první nadzemní podlaží a druhé nadzemní podlaží, zůstalo až na levé křídlo v původním stavu. I když to je také diskutabilní. Zámek se totiž měnil už v třicátých letech minulého století, kdy ho od místní hraběnky získala firma Baťa.
Úpravy z devadesátých let zámku neuškodily?
Ne, většina nám vyhovuje. Například snížené stropy v místnostech, kde mělo vzniknout ubytování pro studenty. Sami tam teď budujeme ubytování. Vytápění sálů s nižšími stropy je lacinější. V současné době máme hotových pět apartmánů. Na konci listopadu přibude dalších sedm. Takže budeme mít už dvanáct nadstandardních pokojů.
Máte k dispozici původní plány?
Úplně původní nemáme. Historické dokumenty jsou v archivech a v památkovém ústavu. My ale máme originální Karfíkovy plány, podle kterých byly provedeny úpravy pro firmu Baťa. Jan Antonín Baťa dával zámek znovu do pořádku poté, co ho po svém bankrotu opustila hraběnka Marie Baltazzi. Ta se zadlužila, když se snažila dokázat pravdivost své domněnky, že kolem řeky Moravy najde naftu. Dala do zástavy veškerý svůj majetek včetně zařízení zámku. Firma Baťa byla pravděpodobně jedním z věřitelů a zámek získala. Jan Antonín Baťa měl se zámkem velké plány, měl se stát sídlem jeho rodiny, ale také místem pro výjezdy československé vlády na Moravě a místem setkávání obchodníků z celého světa.
Jaké byly další osudy zámku poté, co Jan Antonín Baťa emigroval?
Během války tady sídlila Hitlerjugend. Na tu dobu vzpomíná i moje osmdesátiletá maminka. Zástupy mladých hitlerovců pochodovaly každé ráno přes celé město do školy. Po válce byl zámek znárodněný, spadl do správy Fatry Napajedla. Ta zde zřídila učiliště, kuchyň, v sálech byly ložnice pro učně. Bývaly tady taky byty, jesle, do kterých jsem chodívala já a pak i moje dcera. Bylo tu i jakési muzeum dělnického hnutí.
Jaké opravy ještě na zámku plánujete?
Pokud by se nám podařilo příští rok dokončit práce v sedmi sálech, budeme mít interiér zámku celý opravený. Fasádu částečně opravila už Fatra. Na zbývající část se snažíme získat dotace, které bychom si snad už zasloužili. Zámek je totiž státem chráněná památka.
V roce 2009 se hodně probíralo uzavření zámeckého parku. Teď je park přístupný. Co třenice s místními občany, stále pokračují?
Situace se uklidnila. Pořád ale pár lidí na různých internetových stránkách proti nám vystupuje. Park jsme museli před dvěma lety zavřít poté, co spadl jeden strom. Dokud nebyl dokončený dendrologický průzkum, zůstal park uzavřený. Pak jsme museli provést odborné zásahy u dvanácti stromů. Při ořezech se ukázalo, že jejich větve jsou jako z perníku. Řešila se taky otázka věcného břemene pro město. Přestože je to sporná záležitost, mají lidé přes park volný přístup k místnímu domu kultury.
Soukromé hrady a zámky slouží nejrůznějším účelům. Například Nový Světlov funguje jako hotel. Kam směřujete vy?
Naším cílem je vytvořit jakýsi multifunkční dům, kde se budou všichni cítit dobře. Naší hlavní náplní není jenom hotel. V zámku se po celý rok provází. Prohlídka historických sálů trvá asi padesát minut. Konají se tady svatební obřady i svatební hostiny, svatebčané tady mohou přespat. Máme kavárnu, rozšiřujeme restauraci. Letos jsme otevřeli golfový klub, působí tady škola Feng shui. A hlavně se Napajedla stala sídlem Moravského kulinářského institutu. Chceme navázat taky na tradici Bílých Karpat. Vlastníme totiž statek v Komni, kde pěstujeme ovoce a bylinky. Zpracováváme je a nabízíme bylinky živé, suché, koření, džemy. Vařili jsme i výživy pro děti. Celé přízemí zámku je vlastně zaměřené na zdravý životní styl, chutě a vůně.
Většina vašich aktivit je prý určená hlavně pro ženy.
Ano, ale například zmiňovaný golfový klub je i pánskou záležitostí. Na hřišti v parku si mohou lidé natrénovat především odpaly, puttování a chippování. Připraveny jsou i trenažéry pro trénink golfového švihu jak pro dospělé, tak i pro děti. A nabalují se stále další aktivity. Právě teď cítíme potřebu vybudovat hlídací koutek pro děti. Chceme se tomu ale věnovat co nejlépe, a proto se například dcera začala zajímat o Montessori metodu výchovy a vzdělávání. Další myšlenky a nápady pořád přicházejí. Když máte zámek, vymýšlíte, co s ním, a zapojíte veškeré mozkové závity.
Součástí Moravského kulinářského institutu, který vedete, jsou kurzy vaření pro veřejnost. To se vaří přímo v zámecké kuchyni?
Ano, účastníci kurzu mají k dispozici zařízení zámecké kuchyně. Je vybavena moderními technologiemi a má kapacitu zvládnout kurzy i catering zámku. V části kuchyně připravujeme jídlo pro naše hosty. Ale místnost je tak velnovodobá ká, že se do ní vešla i učebna kulinářského institutu, ve které může najednou připravovat jídlo až šestnáct lidí.
Když se bavíme o gastronomii, na jakém jídle jste si kdy nejvíc pochutnala?
Miluji moravskou kuchyni, dobré omáčky, pečené domácí maso, hlavně domácí kuře, zvěřinu. Ze světových kuchyní mám velmi ráda plody moře.
A co naopak ráda vaříte svým hostům?
Cokoliv, co jim chutná. Myslím, že dobře zvládám právě naše tradiční moravská jídla, ale nevyhýbám se ani experimentům. Hodně cestujeme, takže na cestách sbírám inspiraci pro přípravu jídel.
V kavárně i v ostatních zpřístupněných sálech je historický nábytek. Je to původní zařízení zámku?
Původní není vůbec nic. Všechny sály zařizujeme postupně. A je to vlastně další můj koníček. Kromě toho, že mám spoustu jiné práce, vyžívám se v navrhování a zařizování interiérů. Navrhovala jsem i zámecké pokoje. Plánuji, že celý zámek, v uvozovkách, se stane jakousi prodejnou bytových doplňků a dekorací. Budete například v restauraci a zalíbí se vám zdejší příbory. Můžete si je u nás rovnou koupit, pokud budou na skladu. Nebo vám je do týdne seženeme.
Když jste uvažovala o koupi zámku, kdo vás podporoval a kdo naopak odrazoval?
Rozhodla jsem se strašně rychle. Mému muži jsem to řekla až ve chvíli, kdy jsem byla na koupi domluvená s tehdejším majitelem Andrejem Babišem, jemuž patřila Fatra. Manžel byl přesvědčený, že zámek koupím, jen abych ho potom prodala. Dvacet let jsem totiž podnikala v realitách a jeho ani nenapadlo, že budu mít se zámkem jiné plány. Podporovala mě dcera Petra. Spolu jsme zámek procházely a říkaly si, co kdybychom to zkusily. V našem prvotním rozhodnutí nebylo vůbec nic racionálního. Ale já jsem věděla, že kdybychom si jednou se zámkem nemohli poradit, že bych ho prodala.
Znamená to, že kdybyste i teď viděla, že to nefunguje, byla byste ochotná ho prodat?
Určitě. Rozhodně na těchto věcech nelpím. Za život jsem svých domů prodala několik. Baví mě něco vytvářet, plánovat interiéry, hledat co nejlepší využití pro všechny sály. Je to teď moje práce. Ale kdybychom se měli kvůli tomu doma pozabíjet, tak zámek prodám.
Vy jste ale asi velmi dobře věděla, do čeho jdete. Fatra původně nabízela zámek k prodeji prostřednictvím vaší realitní kanceláře. Určitě jste se dobře seznámila, v jakém je stavu.
Naprosto přesně jsem věděla, co je udělané a co není. Navíc jsem před rokem 1989 pracovala ve stavební firmě. Dokážu odhadnout nutné investice. Umím si představit, kolik peněz bude potřeba na další stavební úpravy.
Věděla jste už tehdy, jak zámek využijete?
To ne. To ukazuje čas. Původně jsem třeba nechtěla hotel. Teď se ukazuje, že je potřeba. Svatebčané tu nemusí spát všichni. Ale ženich a nevěsta, svědci, rodiče rádi zůstanou v zámeckém apartmá. Zbytek můžeme rozmístit do nových chatek na Pahrbek nebo do Otrokovic na Rottal. Nakonec se místní nadstandardní ubytování stalo jednou z výhod zámku. Hosté oceňují hlavně originalitu. Pokud jde o významné manažery, ti jsou zvyklí na unifikované hotelové řetězce a toto je něco úplně jiného. Každý pokoj je jiný. Dcera Petra ještě spolu s jednou zahraniční odbornicí na vonné esence připravuje novou koncepci pokojů. Každý bude mít svůj název, svoji kytku a vůni, které vyjadřují různé lidské vlastnosti. Navíc se domlouváme s vnučkou Jana Antonína Bati Dolores, že ke každé vlastnosti přiřadí jméno někoho z rodiny Baťů.
Takže každý pokoj bude mít svůj příběh?
Ano. Například teď jsme byli v Africe a koupili tam obrazy. Jsou určeny pro pokoj v africkém stylu. Host se dozví celý příběh, jak jsme obrazy koupili, uvidí fotografie přímo z Afriky. Lidé se pak v takovém pokoji nejen vyspí, ale odnesou si další vjemy a zážitky. Celý zámek chceme rozdělit do tří základních zón. První etáž, to budou chutě a vůně. Druhé patro je historie. A nejvyšší, kde je ubytování, to bude etáž života.
Ke starým zámkům patří duchové a tajemné úkazy. Setkali jste se tady někdy s nadpřirozenými jevy?
Mně se nic takového nepřihodilo. Ale dcera, když tady někdy spí, tak slyší kroky. Já se ale vůbec nebojím. Třeba když v noci ve dvanáct zjistím, že v protějším křídle zámku se svítí, tak vezmu baterku a jdu zhasnout. Cítím se tady úplně bezpečně. A stejně se tady cítí naši hosté. Všichni, kteří tady kdy nocovali, říkají, že je tady velice příjemně. Že se cítili jako doma a rádi se vracejí.
Nenarazili jste ani na tajnou chodbu?
Nic jsme nenašli. Ale v zahradách rodinných domků pod zámkem jsou ve skále velké dlouhé sklepy. Povídá se, že to jsou pozůstatky únikových chodeb ze zámku. Ale nikde nejsou ani žádné náznaky pravdivosti těchto povídaček. Zámek je poměrně mladý, tajné chodby byly spíš záležitostí čtrnáctého století.
Máte v zámku nebo v parku své nejoblíbenější místo?
Ráda si sednu do kaple. Tam vždycky najdu klid a odpočinek. Když se zavřete, nevnímáte svět kolem sebe. Neexistuje nic jiného, jen ta místnost. Taky mám ráda kavárnu, kam si chodí lidé jen tak posedět.
EVA GAJDOŠÍK
Narodila se v Napajedlích, vystudovala právnickou fakultu.
Pracovala ve stavebních a obchodních firmách, od roku 1990 podnikala v realitách.
Celý život žije v Napajedlích, v poslední době střídavě v Austrálii a cestuje po celém světě.
ZÁMEK NAPAJEDLA
Byl postaven v letech 1764-1769.
V roce 1935 ho získala firma Baťa.
Po znárodnění v roce 1945 připadl společnosti Fatra.
V roce 2008 zámek odkoupila podnikatelka Eva Gajdošík a otevřela ho veřejnosti.
Chloubou dvoukřídlé budovy je kruhový zrcadlový sál, kde se konají svatební obřady.
Ve třech patrech se nachází asi padesát obytných místností.
Napajedelský zámek obklopuje desetihektarový veřejně přístupný park v anglickém stylu.
Během roku pořádají na zámku řadu kulturních a společenských akcí.
NEJBLIŽŠÍ AKCE
27. listopadu, 4., 11. a 18. prosince - advent na zámku, otevřeno 10.00-18.00, od 13.00 prohlídky zámku, otevřeny výstavy i kavárna.
11. prosince - vánoční trhy, otevřeno 10.00-18.00.
