JRD staví v Česku první bytový dům s mokřadní střechou. Systém přečistí vodu z koupelen i myček
Developerská společnost JRD chystá pro projekt Terra Barrandov dům s mokřadní střechou. Ta funguje na stejném principu jako přírodní mokřady, jde ale o řízený proces přečištění vody. Vedlejším benefitem je ochlazení a nárůst biodiverzity.
Společnost JRD je známá na trhu jako developer, který hledá různá zelená řešení. V pražských Strašnicích postavila energeticky úsporný projekt Green Point Strašnice, za sebou má i největší projekt pasivního bydlení v Česku, konkrétně v Hloubětíně. Teď přichází s mokřady. Projekt na Barrandově bude zatím jediný bytový projekt v Česku, který má na střeše unikátní systém pro čištění odpadní vody.
Vodě, kterou lidé v domácnostech použijí ve vaně, pračce nebo v myčce a pak odteče pryč, se říká šedá. Jde o splaškovou odpadní vodu, která se ale dá znovu využít. V Česku se o tom dlouho mluví, první projekty se ale teprve rýsují. Například Skanska staví v pražských Malešicích bytový dům, kde se recyklovaná voda bude používat na splachování v domácnostech. JRD ji zase použije na zalévání, a to díky speciální mokřadní střeše. „Je to další z inovativních technologií, které si zaslouží místo v rezidenčním developmentu. Chápeme ho jako další smysluplný posun v udržitelném způsobu života ve městě,“ říká k tomu výkonný ředitel společnosti Jan Sadil.
Není to tak, že by na střeše nového projektu Terra Barrandov developer instaloval mokřady, jaké jsou známé z přírody. Obojí ale funguje na stejném principu. „Systém na střeše městského domu je ale oproti běžným mokřadům řízený a usměrněný do vymezené plochy mokřadu v modulárních žlabech, na ni potom navazuje běžnější zelená střecha,“ vysvětluje pro e15 Marek Petreje z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) na ČVUT, které na projektu s JRD spolupracuje.
Bakterie v akci
Celý proces vypadá tak, že je šedá voda ze sprch vedena k mechanickému přečištění do septiku. Tam se odstraní hrubé nečistoty. Následně je čerpána na střechu do samotných mokřadů, kde voda horizontálně protéká kořenovou čistírnou. Díky kořenům rostlin a substrátu se tu dál čistí, probíhá tu celá řada fyzikálních a chemických procesů. „Důležitým prvkem jsou zde přítomné bakterie, které požírají znečištění,“ vysvětluje Petreje. Čistící funkci, byť sekundární, má ale i samotná zelená střecha. Odtud voda stéká do akumulační nádrže. Takto přečištěná voda má parametry užitkové tekutiny a bude v projektu sloužit k závlaze zeleně v okolí domu a na něm.
Sekundárním benefitem je kromě šetření vody také ochlazení okolního prostředí. Podle vědců je ale těžké odhadovat o kolik. „Všichni si vybavíme citelný rozdíl v teplotě, když se v horkém létě přesuneme k rybníku nebo jiné vodní ploše. Přesné vyčíslení je těžko kvantifikovatelné, záleží na množství odparu závislém na mnoha proměnných,“ vysvětluje environmentální inženýr. Dá se podle něj nicméně říct, že mokřadní střecha zamezuje přehřívání střechy, tím pádem výrazně ulehčuje střešním bytům. Ty jsou každopádně v projektu vybaveny podlahovým i stropním dochlazováním.
Podle ministerstva životního prostředí mokřadní střechy mohou vést také k podpoře biodiverzity. Vláha může přilákat hmyz i ptáky. Rezort ale zároveň upozorňuje, že umělé mokřady jsou technicky náročné. „Vyžadují pečlivé řešení statiky i hydroizolace,“ uvádí mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Mokřadní střechy mají i v Amsterdamu
Systém vybudovaný pro Terra Barrandov je nastavený tak, aby přijal vodu v jakémkoli množství. Při silných deštích by měla dostačovat akumulační nádrž, pokud dojde k extrémnímu počasí, pak se přebytečná voda díky přepadům dostane do lokální kanalizace. Mokřadní systém si JRD ozkouší na jednom ze čtyř bytových domů projektu. Ten už se začal stavět. Dokončený by měl být v první polovině roku 2028.
V Česku jde o zatím první bytový dům s mokřadní střechou, velkou instalaci lze ale nalézt na jiném rezidenčním projektu v Amsterdamu. V Česku využívá podobný systém například domek, který vznikl před pár lety ve vnitrobloku na pražské Letné. Podle Petreje pak systém v Česku využívají i jednotky rodinných domů. Pro JRD je to každopádně pilotní projekt, na němž si chce všechno vyzkoušet a také ukázat, že technologie šetrné k životnímu prostředí patří i do rezidenčního developmentu.
Kromě mokřadů vybuduje skupina v bytovém projektu také tepelná čerpadla na bázi země–voda s hlubinnými vrty, které vyrábějí teplo, bude tu větrání pomocí rekuperace, přehřívání mají zabránit předokenní žaluzie. Podobně jako další projekty JRD, i tento má mít pasivní standard.
