Když Kladno lákalo na kulturu

Klubko 55, Malá galerie České spořitelny, Klub 19 nebo Kladenské dvorky byla místa, kam se v 80. letech 20. století vyráželo v Kladně za kulturou.

Sál Klubka 55 v kladenských Kročehlavech je beznadějně vyprodaný. Píše se rok 1984 a na pódiu se už brzy objeví písničkář Jarek Nohavica. Stejně jako předtím skupina Precedens, Pražský výběr nebo později Vladimír Mišík či Emil Viklický tam přitáhne nejen publikum z Kladna, ale i nedaleké Prahy. Dnes, dvacet let po sametové revoluci, je tomu přesně naopak. Kladenští za kulturou často jezdí do metropole.
„Vzpomínám na to jako na úžasnou dobu. Měla jsem práci v Praze a narvaným autobusem tahala do Kladna filmy od Jiránka,“ vzpomíná editorka Českého rozhlasu Lída Vondráková. Výjimkou podle ní nebylo ani to, že si pak večer stoupla k pokladně a prodávala desetikorunové vstupenky. „To si dnes nikdo nedovede představit,“ říká Vondráková.

Klubko 55

Kročehlavský klub, který zaštiťovala hlavička základní organizace Socialistického svazu mládeže (SSM), nebyl jen hudebním klubem, ale také galerií, kinosálem či posluchárnou. „Díky Františku Tomíkovi, který měl napojení na underground, v klubu vystavovali ti nejlepší výtvarníci, kteří měli třeba v Praze totální zákaz. Ať už to byly sestry Válovy, Olbram Zoubek nebo Adriana Šimotová,“ říká Milan Petriščák, někdejší vedoucí klubu a současný majitel stejnojmenné reklamní agentury. Neméně oblíbené byly přednášky Viktora Mráze o výtvarném umění či Rok©ování neboli poslechová diskotéka Jiřího Černého. „Tam někteří z nás možná slyšeli poprvé hlas Marty Kubišové, Plastiků či jiných kapel. Hlavně si pamatuji, že i když se poslouchal bigbeat, v sále vládlo naprosté ticho,“ uvádí Vondráková.
Později ke Klubku 55 přibyl Klub 19, kde se soustředila především alternativní a rocková muzika. „Dost často se stávalo, že si nás lidé pletli,“ tvrdí Petriščák.

Galerie ve spořitelně

Malá galerie České spořitelny byla dalším místem, kde se v Kladně kultuře dařilo, a to především díky fotografovi Jiřímu Hankemu. „K uspořádání výstavy bylo tehdy vždy potřeba povolení od ředitele středočeské galerie, který chtěl vědět přesně kdo a co tam bude vystavovat, což bylo samozřejmě únavné. Jednou se stalo, že než vyjádření zda ano či ne dal, tak bylo po výstavě. Proto jsem nakonec činnost prezentoval jako výzdobu spořitelny a měl jsem klid,“ vypráví Hanke.

Oficiální zařízení

Divadlo, galerie na zámku a na Sítné, Dělnický dům a takzvaný Liďák patřily v Kladně mezi zařízení oficiální kultury. Tam jezdili zpívat Václav Neckář, Helena Vondráčková, tady se konaly plesy, taneční a pořádaly prověřené výstavy národních umělců. Čas od času sem pronikly i jiné programy. „V Liďáku jsme na závěr roku dělali například Rockovou ligu nebo Galafortnu. To byly třídenní festivaly rockových nebo folkových kapel,“ připomíná Petriščák.

Zakázané akce

Lidé, kteří se v Kladně pohybovali kolem kultury, shodně vypovídají, že velký problém s cenzurou neměli. I proto tady mohli vystavovat a hrát ti, kteří to měli jinde zakázané. „Nějak se nám dařilo najít kličku, aby to prošlo,“ říkají. Ne všechno se ale událo tak, jak si představovali. „Pamatuji dvě akce, které nám zatrhli. Jednou byla recese na téma olympijských her, kdy jsme pomocí vyrobeného stroje času chtěli putovat do Doks a tam pak udělat vyhodnocení cestou provedených sportovních disciplín, jenže to se pánům na výboru nelíbilo. A druhá akce byl festival Nová vlna na zimním stadionu, kam jsme pozvali opravdu skvostné kapely, které si v Praze ani nebrnkly. Městské kulturní středisko (MKS), které bylo formálně spolupořadatel akce, ale ve finále dalo od koncertu ruce pryč, takže jsme festival byli nucení zrušit. Bez MKS bychom povolení nezískali,“ říká Milan Petriščák.

Po revoluci

Euforie po listopadu 1989 se odrazila i v kultuře. Najednou nikdo neměl čas ani chuť se sdružovat, většina se vrhla na podnikání. Klubko 55, které si vzal Milan Petriščák do soukromých rukou, přestalo mít takovou návštěvnost, na jakou bylo zvyklé. Nyní je z něho hospoda jiného nájemce. Klubu 19 po několikaletých stížnostech obyvatel okolních domů město vypovědělo smlouvu a do budovy se nastěhovali milovníci bojových umění. Jen Malá galerie České spořitelny zůstává stále svá. A k ní se připojily jazzové večery v Kladenském divadélku, koncerty v klubu Dundee Jam nebo představení amatérského souboru V.A.D. na různých místech města.