V Hradci Králové není dne, kdy by v ulicích města nebyl cyklista. A to i tehdy, když zuří vánice, nebo je naopak čtyřicet ve stínu. „Hradec je svojí polohou pro cyklistiku skoro ideální. Rovina, v okolí lesy s cyklotrasami a Orlické hory v dosahu. Kolo se tady dá použít k celoročnímu provozu. Bohužel růst automobilové dopravy vytlačil cyklisty postupně na silnice třetích tříd a do lesů,“ uvedl předseda krajského cyklistického svazu Pavel Černý.
I přes problémy, které souvisejí s růstem dopravy, jsou cyklističtí nadšenci v celém Královéhradeckém kraji. Také Orlické hory a v poslední době i Krkonoše jsou od jara do podzimu vyhledávaným cílem kolařů.
Z Kuksu do Hradce
Cykloturistickou událostí roku bude letos zprovoznění cyklotrasy z Hradce Králové do Kuksu, kde jsou proslulé barokní památky. Trasa, která povede kolem unikátního pevnostního města Josefov v Jaroměři, bude měřit šestadvacet kilometrů, z toho jednadvacet bude nových. V Královéhradeckém kraji se bude jednat o první větší úsek takzvané Labské cyklotrasy.
„Už se těším, až bude stezka mezi Hradcem a Kuksem v provozu. Trasu teď musí cyklista absolvovat většinou po frekventovaných silnicích, což není bezpečné. Cyklotrasa, která jezdce odvede z hustého silničního provozu, navíc do přírody kolem Labe, bude přínosem,“ těší se Jan Kvapil, který ročně na kole ujede stovky kilometrů.
Stavět by se mělo začít letos v květnu. Nejdřív na Jaroměřsku a výstavba bude směřovat směrem k Hradci. „Cyklisté by mohli začít cyklotrasu v celé délce využívat letos na podzim,“ uvedl starosta Smiřic Luboš Tuzar, který je zároveň předsedou správní rady obecně prospěšné společnosti Královéhradecká labská, která projekt zastřešuje.
Ve směru od Hradce povede cyklotrasa od kamenného mostu přes Labe v městské části Plácka po levém břehu řeky, v Předměřicích překoná Labe a bude pokračovat dál po pravém břehu až do Jaroměře-Josefova a odtud přes Heřmanice do Kuksu.
„Mezi Hradcem a Jaroměří bude většinou asfalt nebo cementobetonový povrch. Přes Smiřice a Jaroměř povede po stávajících cestách, jinak většinou po náplavkách a hrázích bezprostředně kolem Labe,“ upřesnil Tuzar. Náklady na výstavbu jsou kolem pětašedesáti milionů korun.
Na trasu Kuks–Hradec by měl navázat v příštím roce další úsek, a to z Hradce Králové do Vysoké nad Labem. „Pokud půjde všechno podle plánu, tak příští rok by se měl tento úsek začít stavět. Cyklotrasa mezi Hradcem a Vysokou by mohla sloužit cyklistům v roce 2013. Povede z Třebše podél levého břehu řeky k vysockému fotbalovému hřišti. Bude mít zpevněný prašný povrch. Pokračování od Vysoké povede rovněž podél řeky. Bude součástí plánované cyklotrasy mezi Hradcem Králové a Pardubicemi,“ uvedl náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich. Stavba trasy mezi krajskými městy má stát kolem 150 milionů korun.
„Výstavba cyklostezky na Kuks a podepsání spolupráce s Pardubicemi na výstavbě cyklostezky mezi oběma městy je velké plus pro budoucnost cyklistiky v obou krajích,“ míní Černý.
Labská cyklotrasa
Cesta mezi Kuksem, Hradcem a Vysokou bude součástí plánované Labské cyklotrasy, po které mohou lidé na kolech teoreticky dojet až do severoněmeckého Hamburku a Cuxhavenu.
„Labská cyklotrasa je považována za jednu z nejatraktivnějších v Evropě. Nejvíce práce se v posledních letech udělalo v Ústeckém kraji, kde navazuje na německou Elberadweg. V Německu jsou s výstavbou a službami podél stezky ještě dál,“ uvedl Jan Ritter, předseda občanského sdružení Labská stezka Nymburk, které se snaží cyklotrasu v celé délce propagovat a mapovat bariéry v Ústeckém, Středočeském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji.
V Ústeckém kraji je délka cyklotrasy šestadevadesát kilometrů, na Děčínsku, Ústecku a Litoměřicku je nově postaveno celkem 48,2 kilometru. „V plánech Ústeckého kraje je dokončit potřebných 44,7 kilometru do podoby cyklostezky oddělené od motorové dopravy do období 2014–2015,“ upřesnil Ritter.
V Královéhradeckém kraji mohou zatím cyklisté z plánované Labské cyklotrasy využívat jen úsek v Hostinném, který měří asi čtyři a půl kilometru a otevřeli ho v roce 2009. Několik stovek metrů je v provozu i ve Vrchlabí. Z hlediska celkové trasy jsou to zcela nepatrné a navíc izolované úseky.
„Na území Česka měří Labská cyklotrasa okolo 370 kilometrů, z toho třetina jsou již hotové cyklostezky, třetina vede po silnicích s běžným provozem a další třetinu tvoří nezpevněné pěšiny, polní a lesní cesty. A co se týče dokončení celé Labské cyklotrasy do podoby oddělené cyklostezky, tak to záleží na mnoha okolnostech. Optimistický odhad hovoří o pěti a pesimistický o deseti letech,“ dodal Ritter.
Tras pro cyklisty mimo silnice je v kraji stále málo. Délka takzvaných cyklostezek je v kraji dohromady jen několikakilometrová, navíc na sebe úseky nenavazují.
Nebezpečné cyklotrasy
Zato klasických cyklotras jsou stovky kilometrů, ale často vedou po silnicích s hustým provozem, takže tam jezdcům hrozí nebezpečí. Mezi ně patří například úsek Labské cyklotrasy číslo 24 Hradec Králové – Vysoká nad Labem – Přiteč – Pardubice.
Dostat cyklisty pryč ze silnic je v současné době klíčové pro jejich bezpečnost. Řidiči totiž jezdí čím dál bezohledněji a počet aut roste. „Nebezpečné silnice jsou skoro všechny. Cyklista si na nich někdy připadá jako štvaná zvěř,“ uvedl Černý.
Volá po větších investicích právě do oprav silnic a výstavby cyklostezek. „Uvítali bychom opravu stávající lesní silnice Hradečnice až k Bělečku, která by nám pomohla dostat se bezkonfliktně z Hradce. Vím, že mnoho cyklistů používá kolo jako dopravní prostředek k jízdě do práce. Tady vidím velký problém. Cyklotrasy a cyklostezky v Hradci nejsou vůbec ideální a nenavazují na sebe. Vytvořením místa cyklokoordinátora na radnici hodnotím jako posun vpřed,“ uvedl Černý.
Parkovací dům pro kola
O tom, že cyklistika je s Hradcem svázána stejně pevně jako loďky s Benátkami, svědčí i to, že magistrát vybuduje ve městě parkovací dům pro kola. Měl by vzniknout u hotelu Černigov naproti hlavnímu železničnímu nádraží.
A jak bude vypadat? Bude to desetimetrový prosklený válec, ve kterém bude výtah řízený počítačem. Cyklisté umístí do stojanu ve vstupní bráně kolo, systém jim vydá žeton s čipem a kolo vtáhne dovnitř a zaparkuje. Budou tam i kamery a lze se napojit na pult centrální ochrany. Jedno parkoviště pro kola vyjde na asi sedm a půl milionu korun.
„Stavět se má po letních prázdninách a lidem by měl parkovací dům začít sloužit ještě do konce letošního roku,“ uvedl náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich. Každý rok skončí v nemocnici desítky cyklistů. Hodně z nich se zraní na horách. Většina úrazů souvisí s tím, že při jízdě přeceňují své schopnosti a nedbají upozornění na lesních cestách, které často přehrazují závory, nebo v zatáčkách, kde je naplavený písek. Nemálo zranění si cyklisté způsobí i v silničním provozu.
Ze statistik vyplývá, že ve čtyřech z pěti úrazů cyklistů jde o poranění hlavy. Proto by neměli usedat na bicykl bez helmy. Mezi nejčastější úrazy cyklistů patří komplikované zlomeniny horních končetin v oblasti lokte a klíční kosti.
