Petr Čada má certifikát na znalost hub. Jeho držitelem je jen několik lidí v republice.
Padesát kilogramů hub sesbíraných ve třech lidech za pouhé tři hodiny. S takovým úlovkem se vrací domů jedenačtyřicetiletý Petr Čada z Klatov téměř denně. Jako správný houbař své místo neprozradí. Ale tvrdí, že pořád rostou. „A letošní rok je na úrodu obzvlášť vydařený,“ říká Čada.
Klatovan má sbírání hub nejen jako svého koníčka, ale může o sobě prohlásit, že houby dokonale zná. Vlastní totiž jako jeden z mála lidí v republice certifikát prokazující znalost hub. „Nasbírané houby dost často prodávám do sousedního Německa. Podmínkou k prodeji bylo složení zkoušek,“ vysvětluje Čada důvod, proč o certifikát začal usilovat.
Před zkouškou musel muž důkladně poznávat všechny houby. Jedlé i ty ostatní. Hledal obrázky hub hlavně na internetu, ale i v atlasech hub. „O houby jsem se zajímal odmalička, ale nikdy ne tak důkladně. Poznával jsem jen jedlé. Jenže když jsem chtěl mít zkoušky, musel jsem se zajímat i o ostatní houby a podstatně hlouběji,“ říká Čada.
Zrádná čirůvka
Vlastní zkouška spočívala v poznávání hub na obrázcích spolu s detailními informacemi o nich. A také ve znalostech kolem obchodu s houbami, jejich dopravy, způsobu uchování a zpracování. „Vlastní zkouška nebyla náročná. Ale já pohořel na čirůvce zelené. Na houbě, kterou sbírám celý život. Ale byla nafocená trochu z jiného úhlu. Dokázal jsem ale o houbě hodně mluvit, takže jsem komisi o svých znalostech přesvědčil,“ popisuje muž.
To, že se leckterá jedovatá houba může splést s jedlou, je podle Čady důvodem, proč řada lidí skončí s otravou v nemocnicích. „Často totiž jsou malé, trochu jinak vypadají a zamotají se mezi jedlé. Člověk je sebere v domnění, že našel svou oblíbenou jedlou houbu,“ dodává.
Certifikát ohledně hub využívá Petr Čada i v práci. Jako provozovatel restaurace v Klatovech může z vlastnoručně nasbíraných hub vařit a používat je v kuchyni. Ceny čerstvých hřibů na trhu se totiž v současné době pohybují kolem šesti set až dvanácti set korun za kilogram. A za to se dá nakoupit spousta masa nebo zeleniny. Do lesa začínal chodit Petr Čada s rodiči. Teď chodí s celou rodinou. Začínají, když se v lese objeví první jedlé houby.
„Hřiby, holubinky, kotrče, václavky,“ vyjmenovává Čada, co aktuálně nosí z lesa. Stejně jako celá rodina houby sbírá, tak z nich i milují celou řadu pokrmů. „Náš sedmiletý syn by je mohl mít k snídani, obědu i večeři. Jinak milujeme řízky, houbovku, ale raději bavorskou než českou,“ dodává.
Suší, smaží, nakládají
Nadšeným houbovým sběračem je i Karel Vacovský z Klatov. I on nosí v těchto dnech z lesa plné košíky. „Chodil jsem odmala do lesa s rodiči. Teď chodím, hned jak začnou růst první houby,“ vzpomíná Vacovský. I on považuje letošní houbařskou sezonu za obzvlášť úspěšnou. „Ale na rozdíl od jiných let se mi zdá, že roste málo křemenáčů. Ale na druhé straně je hodně hřibů modráků,“ popisuje.
Největší úrodu přinesl domů před třemi lety. Hřibů a křemenáčů měl téměř plné auto. A co se s houbami u Vacovských děje? „Nakládáme je do octa, sušíme, děláme řízky. Vynikající je smaženice z poddubáků nebo biftek na hříbkách,“ tvrdí Vacovský. Také tento Klatovan si své houbařské místo nechává v tajnosti. Je to ale jen patnáct kilometrů od Klatov.
Za houbami na výstavu
Od pátku do neděle ale nebudou houby jen záležitostí lesů a přilehlých luk. Městské kulturní středisko v Klatovech totiž připravilo výstavu, na které si mohou lidé prohlédnout houby nasbírané na Klatovsku. Ale také se mohou přijít odborníků v mykologii zeptat, pokud si nejsou některým druhem hub jistí. Podobná výstava byla před rokem v Sušici. Letos si odbude v Klatovech svou premiéru. A organizátoři slibují, že pokud bude úspěšná, zopakují ji i další rok.
