Průkazka vyrobená v počítači, hliníkový kufřík za tři stovky a chytrá výmluva. To stačí k tomu, aby se člověk dostal do bytu a v nestřeženém okamžiku tam sebral třeba peníze. Redaktor Sedmičky se vypravil do několika klatovských bytů, většina lidí ho pozvala dál.
Průkaz neřeší
Vyrobit na počítači falešný průkaz je otázkou několika minut. Když člověk ovládá práci v některém z grafických programů, za půl hodiny si vyrobí klidně pět různých průkazek. Navíc internet nabízí i kopie nejrůznějších razítek, podpisů a dalších obrázků, které věrohodnost ještě zvyšují. A zalaminovat do fólie? To je záležitost, která stojí dvacet korun. Navíc ve firmách, kde mají laminovací přístroj, se neptají, na co ty průkazky jsou. Podobné logo jako na průkaz je možné udělat i na tričko. Stejně tak není problém okopírovat logo konkrétní firmy a na textil ho použít. Pro většinu reklamních agentur je potištění trička otázkou několika málo minut. Ani tady se neptají, na co to je.
Je devět hodin ráno. Redaktor zkouší zvonky na panelovém domě v Podhůrčí. Sláva, někdo se chytil. Pětaosmdesátiletá žena otevírá bzučákem vchodové dveře, aniž by se zeptala, kdo to je. „Dobrý den. Potřebuji zkontrolovat odběr tepla,“ mává redaktor průkazkou, jejíž design pochází z leteckého průkazu. Důvěřivá důchodkyně průkaz vůbec nezkoumá a redaktora zve klidně dál. Tady ovšem přestrojení končí a důchodkyně má před očima novou průkazku, tentokrát pravou. „Já myslela, že za mnou jde pečovatelka. Ta chodí v tuhle dobu,“ hájí se důchodkyně a přiznává, že v minulosti už do bytu cizí lidi pustila. „Ještě když byl manžel naživu, přišla sem nějaká ženská a prodávala nádobí. Vetřela se do bytu, rozložila hrnce na podlahu a nemohli jsme se jí zbavit,“ říká.
Druhý pokus – opět výhra. Důchodce zkoumá průkazku, která sice na první pohled nevypadá zrovna věrohodně, jenže nemá brýle. „Domovník mi nic nehlásil, ale když už jste tady, tak pojďte dál,“ zve redaktora do bytu sedmdesátiletý Klatovan. Špatně chodí, navíc má problémy se zrakem. To je pro zloděje ideální oběť. Než se stařík otočí, stačí něco v bytě „otočit“ i nezvaný host. „Vypadal jste jako slušný člověk,“ bránil se důchodce, když mu redaktor vysvětlil, že jde jen o test.
Ve stejném duchu se nesly ještě další tři návštěvy. Jednou se redaktor vymluvil na odběr elektřiny, podruhé zase na daně a nakonec vyrukoval i s pojištěním domácnosti. U jednoho panelového domu nestačil ani zazvonit. Otevírají se vchodové dveře a vychází starší žena. „Já jdu na ten plyn,“ zalže redaktor. Žena mu přidržuje dveře a bez mrknutí oka ho pouští dovnitř. Hned v přízemí otevírá asi šedesátiletá žena. „Budu něco platit?“ zajímá se. Průkazka jí nepřipadá vůbec divná a klidně zve falešného kontrolora dál. Kdyby redaktor situaci zahnal až do krajnosti, žena by si klidně šla pro peníze a nezvané návštěvě by odhalila, kde má schované úspory. „Vy nejste od plynáren?“ říká žena už trochu vyděšeně a sleduje redaktora, který schovává falešnou průkazku a vyndavá novinářskou. Žena však najednou obrací. „Já bych vás stejně asi hnala holí. Dcera mi zakázala zvát cizí lidi do bytu. Už jednou tady byli nějací obchodníci s mobilními telefony a já jim podepsala smlouvu, která pro mě nebyla vůbec výhodná. Musela jsem platit docela vysoký paušál,“ zlobí se. Na rozdíl od důchodců jsou mladí lidé obezřetní. Průkazku zkoumají, ale stejně mají k návštěvě nedůveru a dotyčného dál nepozvou.„Promiňte, ale nám nikdo nic neřekl a manžel taky o ničem neví. Do bytu vás nepustím,“ řekla rázně mladá žena a redaktorovi přibouchla dveře před nosem.
U sousedů byla situace lepší. Asi třicetiletý muž se tvářil dost podezíravě, jenže nakonec naletěl na zcela obyčejný trik. „Ta průkazka je dost podezřelá. Dejte mi číslo do firmy a já si to nejdřív ověřím,“ brání se návštěvě. Redaktor mu dává číslo svého komplice, se kterým je domluvený. Ten potvrdí kontrolu radiátorů, přidá ještě nějaké řeči o placené revizi mimo stanovený termín a podvod je na světě. Muž sundavá řetěz ze dveří a redaktora zve dál. S výsledkem testu seznámila Sedmička policii. „Děláte si legraci? To můžeme do lidí mluvit horem i dolem a není to nic platné,“ kroutí hlavou mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová. „Snažíme se lidi varovat, aby nikoho cizího do bytu nepouštěli, v médiích se střídají případy okradených lidí, ale stále se to míjí účinkem,“ dodává.
Pokud chtějí lidé pustit do bytu nebo domu neznámou osobu, měli by vždy požádat o přítomnost další osoby, třeba příbuzné neb sousedy. Každý pracovník firmy má doklad totožnosti a průkaz firmy,“ doporučuje Ladmanová. Záminky, pod kterými se pachatelé vloudí do bytu, nemusí být tak obecně známé, jako třeba oprava zařízení nebo revize plynoměru. „Mohou se vymluvit na nevolnost nebo zranění jejich příbuzných. Nebo nabídnou možnost vysoké finanční výhry s tím, že dotyčný musí složit zálohu,“ tvrdí policisté.
Spousta podvodníků už také sází na ženský šarm. To dokazuje několik případů z policejní statistiky. Zatímco žena vyřizovala vyplácení sociálních dávek nebo nejrůznějších přeplatků, komplici nerušeně řádili v domě. Při svých nezvaných návštěvách si přišli na pěkné peníze. Řada důchodců totiž schovává v bytech vysoké částky a na jednom místě. Několik okradených lidí tak přišlo o stovky tisíc korun. Falešní dealeři, plynaři, opraváři nebo pracovníci finančního úřadu – to není v Klatovech nic neobvyklého. Jen od podzimu řeší policisté několik případů okradených lidí – většinou důchodců. Vrcholem všeho pak bylo vykořisťování dvojice postižených lidí. Ty si vzali na mušku dva podvodníci, kteří je donutili opatřit si zboží na úvěr, a pak jim ho sebrali.
