Kina ohrožují vylepšené technologie, „pětatřicítka“ vymírá | E15.cz

Kina ohrožují vylepšené technologie, „pětatřicítka“ vymírá

Marie Šimice

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Do kin, která nemají digitalizaci, chodí čím dál méně návštěvníků.

Biograf jako ojedinělý druh relaxace zatím nedokázala vymítit žádná technická novinka. S příchodem televize, videa i DVD kinosály zaznamenaly odliv diváků, ale nakonec se lidé do hlediště vždy vrátili.

Dnes přichází digitalizace a zánik pětatřicetimilimetrového filmu je tady dřív, než provozovatelé kin čekali. Na novinku příštího roku jsou připraveny multiplexy. Například liberecký CineStar s osmi sály se stal největším plně digitálním kinem v kraji. „Minulý rok k nám přišlo přes tři sta tisíc diváků,“ uvedl Jaroslav Vrabec, manažer CineStaru v obchodním centru Nisa.

Klub nemá peníze

Lidi lákají do kin hlavně české snímky. „I v dnešní době, která nahrává spíše spořivosti, lidé přijdou. V návštěvnosti české tvorby má naše kino prvenství za všech jedenácti cinestarových poboček v republice,“ popisuje Vrabec. Proto je zvědavý, jakou budou mít české snímky podporu při výrobě. Doufá, že se finanční krize jejich natáčení nedotkne.

Pokrokem v technice se nemá čas zabývat Liberecký filmový klub. Řeší otázku své základní existence, nemá peníze na další provoz. „Ještě budeme hledat nějaké možnosti. V téhle chvíli jsme podali návrh na ukončení k prvnímu lednu 2012,“ popisuje situaci Martina Šubová z filmového klubu. Zdůraznila, že ukončení se týká kina a ne dalších aktivit, například redakce Dětské televize.

I kdyby klub nakonec peníze na provoz kina získal, bude mít problémy s digitalizací. „Už teď je zhruba padesát procent filmových klubů v Čechách připraveno promítat nejen z pětatřicetimilimetrových kopií. Tomu začíná odpovídat i nabídka filmových titulů. Některé jsou k mání už jen jako digital,“ přiznává vedoucí filmového klubu Miroslav Randák.

Nájemní smlouva v soukromém kině Lípa jim vyprší příští rok. Nachází se tak v patové pozici, kdy se nemohou ucházet o žádné dotace na vylepšení technického zázemí. Pokud opravdu přestanou promítat, v centru Liberce už nebude žádný jednosálový biograf.

Své původní místo ztratil klub již před třemi lety, kdy odcházel z více než sto let staré budovy, v níž bylo kino Varšava. Radnice ji měla v plánu přebudovat na kulturní centrum s moderním kinosálem. „Zatím je budova zakonzervovaná, aby nadále nechátrala. Její obnova byla zařazena do integrovaného programu rozvoje města,“ vysvětluje Kamil Jan Svoboda, náměstek primátorky pro školství, kulturu a sociální oblast. O finančních problémech klubu ví. „Jak to bude dál, nevím, v blízké době o tom bude jednat porada vedení,“ dodal Svoboda.

V kině jako u krmelce

Filmový klub pořádal nejen festivalové akce, ale i promítání pro školy a důchodce. V jeho sedačkách není zvykem chroupat popcorn a srkat brčkem colu. Klidné prostředí bude některým lidem scházet. „Dříve bylo chození do kina téměř společenskou událostí. Pamatuji si, jak jsme mířili do letňáku v celých partách. Měli jsme deky a šest korun v kapse na vstupné. Než se setmělo, hrála na pódiu kapela nebo byl jiný kulturní program. Pak následoval hezký film. V té době byly ve vesmíru hvězdy i Sputnik s lajkou,“ vzpomíná na své mládí a kino Zdena Wachová. Dnes už do moderního kinosálu nezajde. Vadí jí, že si tam připadá jako u velkého krmelce.

Optimističtější atmosféra vládne v sousedním Jablonci nad Nisou. Místní tři kina fungují dobře. Ročně do nich přijde kolem padesáti až šedesáti tisíc diváků. Kino Radnice je plně digitalizováno a připraveno pro bezproblémový provoz v příštím roce.

Přenosy z opery

„Letní kino a kino Junior digitalizace teprve čeká. Připravili jsme unikátní úsporný projekt. Pro oba prostory bychom mohli používat jedno mobilní zařízení. Přesouvali bychom ho podle potřeby,“ popisuje možné řešení Naďa Hetešová, ředitelka jabloneckých kin. Pevně doufá, že na novou techniku budou mít dost peněz.

V jabloneckých kinech přišli jako jedni z prvních s nápadem přímých přenosů z Metropolitní opery. „Na první představení dorazila jenom hrstka lidí, dnes máme na této akci vyprodáno,“ říká ředitelka a dodává, že repertoár rozšířili i o balet Balšoj těatru.

Nového kina si váží lidé v Semilech. Čekali na ně sedm let. V současnosti je kino Jitřenka moderní i digitalizované a návštěvnost překvapila i samotné provozovatele. „Řadíme se k těm úspěšnějším. První tři měsíce v novém kině vidělo filmy zhruba deset tisíc diváků. Což byl roční předpoklad. Po roce provozu nás navštívilo sedmadvacet tisíc lidí,“ vypočítává vedoucí kina Ondřej Šír.

Digitalizaci vnímá nejen jako příjemnou novinku pro diváka a distributory filmů, ale i jako ohrožení ostatních drobných kin v okolí. „Je škoda, že zřejmě nějaká kina zaniknou. Možná nám přibudou diváci, kteří sem zajedou z okolí. Bojím se, že ale někteří raději zůstanou doma. Film si stáhnou z internetu, nebo si ho koupí na dévédéčku. Tím se ochudí o zážitek, aby se setkali se známými a popovídali si s nimi,“ dodává Šír.

Originalita v Brodě

Na svou digitalizaci čeká kino Máj v Doksech. „Právě je výběrové řízení, když vše půjde dobře, s novou technikou bychom mohli začít začátkem příštího roku,“ uvedl Miloslav Lomič, vedoucí kina, které projektoval architekt Karel Hubáček. „Jsem rád, že máme osvícené zastupitelstvo, protože už teď jsem měl problém dát dohromady dramaturgický plán na prosinec. V příštím roce by to bez nové techniky nešlo,“ míní Hubáček.

Stejně jako Doksy čeká i Lomnice nad Popelkou. Tam jsou s digitalizací kinosálu na začátku, shánějí to nejdůležitější, peníze. Jestli několikamilionový obnos nezískají, kino v obci po osmdesáti letech zanikne.

Zcela originálně pojali existenci kinosálu v Železném Brodě. Při jeho přestavbě požádali místní, aby si donesli svá křesílka a gauče. Rekonstrukce interiéru se jim povedla zhruba za čtyřicet tisíc korun. Dalších šedesát dali za nákup projektoru. Nápad jim vyšel.

„Jsem docela spokojený. Přál jsem si dvacet lidí na představení a chodí jich i pětatřicet,“ říká David Pešek, tvůrce a vedoucí kina. Ví, že podobný projekt nemá minimálně v kraji obdoby.

Náhlý odklon od původních technologií ho trápí. „Uvidíme, jak to bude dál. Už teď je problém, že na každý třetí až čtvrtý film slyším, máme jen v digitalizované podobě,“ posteskl si. Kvůli dalšímu fungování biografu, který hraje pro jakýkoliv počet diváků, chce žádat o grant na ministerstvu kultury.

Autor: Marie Šimice

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video