Klimatolog: Václav Klaus trpí pocitem, že je univerzální vědec | E15.cz

Klimatolog: Václav Klaus trpí pocitem, že je univerzální vědec

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Zakladatel brněnské polární stanice Pavel Prošek upozorňuje na změny klimatu.

Duší polárníka a vtipem i vystupováním džentlmena rozbíjí Pavel Prošek zažitou představu o vědcích knihomolech.

Devětašedesátiletý brněnský klimatolog z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity spolu se svými kolegy vybudoval první českou a vůbec první polární vědeckou stanici, kterou vlastní univerzita. Stanice Johanna Gregora Mendela za šedesát dva milionů korun stojí od roku 2006 na ostrově Jamese Rosse na západním pobřeží Antarktidy.

Do Antarktidy pravidelně jezdíte od roku 1994. Za ta léta pozorujete, jak ubývá ledovců. Co si o tom myslíte? Zatím nevíme, jak velkou roli v tom má člověk.

Tato nejistota je hlavním argumentem skeptiků. Ti popírají vliv člověka na změnu klimatu i změnu samotnou. Lidstvo je součástí procesu změny klimatu poprvé, takže náš podíl na změnách vypouštěním emisí tepla a zplodin odhalíme až po několika desetiletích výzkumu.

Řadíte se ke skeptikům? Ne, podezření na vliv člověka je velké. Změny klimatu jsou totiž dost intenzivní. V některých částech světa se otepluje, jinde dochází k ochlazování. Mění se také srážkové režimy a proudění vzduchu.

Hackeři nedávno zveřejnili ukradenou korespondenci zahraničních klimatologů, kteří v ní údajně zveličují hrozbu klimatických změn. Je možné, že někteří klimatologové výsledky zveličují. Únik dat ale může být záměrný, blíží se totiž konference v Kodani o snižování emisí. Na jejích výsledcích bude záležet mnoha světovým firmám.

Když připouštíte, že klimatologové zveličují vliv změn, tak tedy souhlasíte s postojem Václava Klause? S prezidentem nesouhlasím. Já osobně si ekonomické otázky komentovat nedovolím. Klaus trpí pocitem, že je univerzální vědec, ale časy Leonarda da Vinciho jsou už dávno pryč.

Mohou být změny klimatu regionální? Ne, týkají se kontinentů a jejich částí. V Česku jsou zatím doloženy vyšší teplotní a srážkové rozdíly, četnost bouřek a častější období se silným větrem než dříve, ale skutečný trend odhalí další výzkum.

Souvisí s klimatickými změnami i migrace rostlin a živočichů? Snad u hmyzu. Víc je na vině nezodpovědnost lidí, kteří hodně cestují a převážejí zvířata. Ta jim mnohdy utečou, nebo je sami vypustí do přírody.

A co záplavy? Jsou dnes častější? Odlesňování a meliorace během padesáti let hodně zrychlily přesun srážek z hor do nížin. Záplavy tu ale byly vždy, jen si lidé nestavěli domy v záplavových oblastech.

Mohou normální lidé zmírnit změnu klimatu? Jednotlivec tu nehraje roli. Sice může šetřit energií, ale to je tak trochu pseudoekologie. Hlavními znečišťovateli jsou průmysl a zemědělství.

Kdy pojedete zase do Antarktidy? Chci se tam vrátit, ale v nejbližším termínu, kdy do Antarktidy zanedlouho pojede tým i se třemi brněnskými vědci, se tam nedostanu. Mám zdravotní potíže a tak budu zatím v Brně pracovat na projektu, který se zabývá ústupem ledovce v okolí polární stanice.

Mohou polární stanici navštívit i lidé, kteří se nepodílejí na vědeckém výzkumu? Polárnímu turismu se sice nedá zabránit, ale myslím, že ne. Náklady na pobyt jsou navíc velmi vysoké. Zpáteční cesta a přeprava vybavení jednoho vědce stojí až dvě stě padesát tisíc korun.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video