I když se jmenuje Hanáček, nepochází páter František z Hané. Narodil se na jižní Moravě v Kunovicích u Uherského Hradiště. Tvrdí, že půlnoční mše patří k Vánocům stejně jako kapr, bramborový salát nebo dárky pod stromečkem. A je také přesvědčen, že současná krize způsob vánočních oslav nezmění.
I když se Vánoce jeví jako nejkrásnější svátky roku, podle Hanáčka jsou ještě významnější Velikonoce. „Církevní rok je spojení mnoha svátků. Je to jako duha. Smysl dává teprve, když se složí. Když z ní vytáhnete jednu barvu, budete mít třeba jenom žlutou, ale ne duhu,“ uvedl Hanáček.
V neděli 20. prosince si lidé zapálili poslední svíčku na adventním věnci. Kolik jste jich letos vysvětil? Asi patnáct na každé mši. Takže kolem pětačtyřiceti.
Nezdá se vám, že Vánoce dnes trvají vlastně krátce, jako by to byla jen ta večeře? Myslím, že lidé prožívají Vánoce chabě. Toho všeho vánočního se nasytí předem už od října v každém obchodě, kde dokola hrají koledy. Když pak skutečné Vánoce přijdou, jsou už takové vykousané a Štědrý den to vše jen zakončí svým vrcholem, kterým jsou dárky, a pak mají lidé volno.
Myslíte si, že současná krize mohla znamenat odklon od materiálního pojetí Vánoc k těm spíše duchovním? Krize není zase tak velká. Myslím, že se ten problém vytváří trochu uměle, protože peněz se ve světě točí pořád velké množství. Nedovedu ani posoudit, jestli lidé nyní žijí v hospodářské krizi a jestli kvůli tomu Vánoce budou slabší. A hlavně si nedělám iluze, že by se lidé vrátili najednou k duchovnu. Vše je postupná záležitost. To, jak postupně narůstala komerce při oslavách Vánoc, se dá přirovnat k chůzi po schodech. Šlo to postupně. I dolů by se šlo stejně, tedy velmi plynule a pomalu.
Jaké by tedy měly být ideální Vánoce? Ideální stav neexistuje. Vánoce by ale neměly obsahovat jen ono technické zabezpečení v podobě dárků a navařených jídel.
Vánoce jsou hlavně duchovní svátky s oslavou Kristova narození. Lidé by měli myslet na to, co se v nás může narodit nového či pěkného pro dobro našich nejbližších nebo potřebných.
A měly by se ty současné Vánoce nějak měnit? Mohly by se prožívat mnohem intenzivněji než v posledních letech. Ale to v dnešní době asi není až tak jednoduché.
Které zvyky dodržujete, nebo které se vám líbí? Je to například pouštění svíček na ořechových skořápkách nebo podávání si oplatku. Zvyků je hodně, často se liší krajem, ale také každá rodina často slaví po svém.
Přibyly k těm stávajícím tradicím i nějaké nové zvyky? Možná právě lámání oplatku, kterým se lidé navzájem obdarovávají. Tento zvyk přichází z Polska.
Za novinku by se dalo považovat i betlémské světlo, že ano? To se v Olomouci objevilo asi až pět let po revoluci. Ten zvyk přišel z Rakouska díky skautům, kteří světlo přivážejí z Izraele. To dříve nebylo možné, protože světlo se přes „železnou oponu“ do Čech nedostalo.
Jaké dárky jste dostával jako dítě? Hlavně praktické. Košile, boty a tak podobně.
A jak vypadají vaše Vánoce dnes? Mojí rodinou je celá farnost. Vánoce musím připravit pro sedm stovek farníků, které musím v kázání povzbudit. Nemá smysl do lidí tepat, je lepší dát jim kladný náboj.
Je hlavní myšlenka vašeho kázání každoročně stejná, nějaká univerzální? Kdepak, každý rok se ta myšlenka mění.
