Poláčkův Péťa Bajza v historce o návštěvě cirkusu nejdřív pomáhal v rodinném obchodě. Způsobně zdravil všechny zákazníky a po večeři svého tatínka poprosil o pětikorunu na kolotoč.
V jednadvacátém století by hlavní hrdina románu Bylo nás pět coby mladistvý práci nesehnal. A s pětikorunou v kapse by se mohl na kolotoč jen dívat. Tradice poutí ale zůstává. Jen se stále více mění z lidové oslavy na komerční záležitost. Ze stánků se sice linou vůně pečených klobás, sladkého trdelníku či grilovaných plátků masa.
Hospodští nestačí narážet nové sudy piva. Děti škemrají, že chtějí koupit cukrovou vatu, daly by si vanilkovou zmrzlinu a pražené mandle by si odnesly domů. Jen ceny za kolotoče, občerstvení a nákup ve stáncích mají stoupající tendenci. Čtyřčlennou rodinu vyjde jednodenní putování po všech lákadlech i na tisíc korun.
„Pouť pochází od slova putovat. A věřící si ji spojovali s putováním na poutní místa,“ vysvětluje klatovský farář Antonín Bachan. Poutě věřících si na Klatovsku stále drží tradici. Chodí se ke svatému Vintířovi, Bartoloměji a k dalším. Průvod věřících je ale i součástí pouti v Klatovech.
Průvod s obrazem
Za dob hluboké totality se málokdo z obyvatel pídil po tom, proč se pouť slaví zrovna v červenci a proč je její datum pohyblivé. A naprostým tabu byl obraz Panny Marie Klatovské uchovaný ve zdejším arciděkanském kostele. „Pouť v Klatovech se slaví následující víkend po 8. červenci. Datumem si věřící připomínají zázrak s obrazem Panny Marie Klatovské,“ vysvětluje farář Bachan.
A protože od zázraku letos uplyne 325 let, bude i církevní pouť o něco slavnostnější. „Už v pátek před poutí se sejdeme od šesti hodin večer při mši v kapli Zjevení Panny Marie zvané Chaloupka. V sobotu je na programu mimo jiné od půl páté průvod městem s obrazem,“ dodává Bachan.
Kam s ní?
Už několik let po sobě je dějištěm klatovské pouti náměstí a přilehlé ulice. Ne vždy ale tomu tak bývalo. Ještě než postavili penzion pro důchodce v sídlišti pod Hůrkou, patřilo rozlehlé prostranství nad vlakovým nádražím kolotočům. Pro návštěvníky z jiných měst ideální umístění vzhledem k dopravě. „Pod okny jsme poslouchali řev motorek jezdící dokola v obrovském sudu. A výzvu kolotočářů několikrát za den ´A holahola máme tady posledních pár vstupenek na autodrom a haligali´ už jsme znali nazpaměť. A když bylo horko, posedávali nám na schodech u domu úplně cizí lidé a pochutnávali si na klobásách a pivu,“ vzpomíná na dobu před pětadvaceti lety Klára Vychytalová.
Kdo chtěl na atrakce, šel k vlakovému nádraží. Prodejní stánky lemovaly Voříškovu ulici. Další pamětníci vzpomínají na poutě v sídlišti Za Beránkem. V místě, kde dnes stojí cirkusy, byly v minulosti kolotoče. A prodejní stánky byly jen kousek odtud. Radní považují za ideální řešení umístění pouti současné prostory. „Není důvod hledat jiné místo pro konání poutě. Ostatně ani žádné jiné ve městě není,“ říká František Kocfelda z Městského úřadu v Klatovech. Kolotoče si provozovatelé mohou rozložit po celém prostranství Erbenova náměstí.
Tam, kde za totality jezdily tanky a vojáci nacvičovali povely, se dnes ozývá křik dětí i dospělých z adrenalinu na nových atrakcích. A prodejní stánky zaplaví každoročně celou Plánickou ulici. Od základní školy v Čapkově ulici až k náměstí. I nabídka stánkařů prochází svéráznými novinkami. „Už to není o tom, že koupíte dětem turecký med, ochutnáte pražené mandle, nebo nakoupíte tepláky od českého výrobce. Skoro po celé délce ulice jsou vietnamští stánkaři. To si mohu něco koupit v pondělí na trhu a nemusím na pouť,“ posteskla si Věra Krausová.
Na pouť tak každoročně chodí Krausovi hlavně kvůli svým dětem. „Na náměstí ochutnáme něco z občerstvení, pak jdeme na kolotoče. Pětistovka na odpoledne pro čtyři lidi nestačí,“ dodává Krausová.
Někde pouť nemusí
Jestli se někdo na klatovskou pouť netěší, pak to jsou někteří obyvatelé Plánické ulice. Na tři dny se musí smířit s tím, že vchod do svých bytů budou mít ztížený a také automobil musí zaparkovat dočasně jinde. A lidé z bytovek u Erbenova náměstí si užijí stejné zážitky, jako před lety Klára Vychytalová. I jim pod okny vyhrávají nejrůznější hity a kolotočáři se snaží přilákat co nejvíc lidí na atrakce.
Karafiáty a heligonky
Ani letošní klatovská pouť se neobejde bez celé řady doprovodných akcí. Ve stejném termínu, kdy se do města sjíždějí kolotočáři, si tu dostaveníčko dávají i taneční soubory z nejrůznějších koutů světa. Milovníci květin si zase nenechají ujít výstavu klatovských karafiátů. Ale termín zahájení výstavy se nemusí pokaždé shodovat s termínem pouti. Záleží totiž, jak barevní krasavci stačí rozkvést. Letos měly karafiáty počasí ideální, a tak se brány zahrady u muzea otevřely už začátkem tohoto týdne.
Pouťového veselí si moc neužijí ani klatovští chovatelé drobného zvířectva. Pořádají totiž výstavu zvířat ve svém areálu Na Pazderně. V areálu firmy Investtel zase vrcholí přípravy na motoristickou pouť. A že nechcete strávit noc před poutí nad pečením pouťových koláčů? Nevadí. Mnohé klatovské pekárny s touto variantou počítají a kulaté dobroty zdobené tvarohem, mákem a povidly už dopředu chystají. I když domácí koláč je přece jen domácí.
