Koně ji fascinují. A tak je maluje
Rozevlátostí a zároveň ušlechtilou noblesou se na přelomu února a března rozzářil zrcadlový sál magistrátní budovy v Hynaisově ulici. Díky nejnovější výstavě obrazů koní s názvem The Essence of me olomoucké malířky Zuzany Dvorské Šípové. Právě malby těchto zvířat její tvorbě dominují.
Tématu koní se čtyřiatřicetiletá výtvarnice věnuje odmalička a chce mu zůstat věrná i do budoucna. „Kůň mě jakožto ušlechtilý tvor vždycky fascinoval. Ale taky mě v životě naučil vnímat jinak přírodu. Vztah s koněm není o poroučení, ale o dorozumívání a citlivosti, která mi je velmi blízká,“ zamýšlí se Dvorská Šípová.
Zájem vyvolal film
V osmi letech ji uchvátily scény z filmu Vojna a mír. „Nakreslila jsem pak a slepila dohromady leporelo, na kterém byli vojáci na koních. Zobrazila jsem tak obrovskou bitvu. Dokonce jsem tam ztvárnila i samotného Kutuzova,“ vzpomíná malířka s úsměvem na svou úplně nejranější tvorbu.
V jejím dalším uměleckém životě se pak stejně jako v názvu filmu střídaly chvíle zápasu a klidu. Profesně učila v „ZUŠce“, podílela se na restaurování památek a byla kurátorkou mnoha výstav. Ona sama jich má na svém kontě desítky, včetně expozice v americkém Chicagu. Ale láska ke koním přetrvala. K těm živým i k těm na plátně.
„Každý kůň je trošku jiný, pokud mu lidé úplně neseberou jeho přirozenost. Na svých obrazech zobrazuji koně v jednom konkrétním momentě. Snažím se na chvíli pozastavit čas a vnímat atmosféru,“ popisuje Dvorská Šípová, která tvoří většinou tak, že si svůj objekt nejprve vyfotí, a pak jej teprve přenáší na plátno.
Tvorba malířky, která si našla parketu ve výtvarném světě ve stylu hyperrealismu, oslovila nedávno profesora Akademie múzických umění Zdeňka Berana. „Přišla jsem k němu náhodou na konzultaci a pan profesor mi navrhl, jestli bych se nechtěla zkusit přihlásit. A vyšlo to,“ popisuje Dvorská Šípová událost, která znamenala změnu v jejím dosavadním životě. Ten se od základů změnil. Díky podpoře rodiny náročné studium zvládá a za příležitost je vděčná. „Přešlapovat na místě by mě stejně nebavilo. A bez malování zkrátka nemůžu být,“ uzavírá malířka.