Konec větrníků? Španělé vyvinuli větrné stožáry bez rotorů
„Pokud se nový vynález prosadí, budeme si moci začít postupně zvykat na nový pohled na krajinu,“ konstatoval časopis Wired, který na technickou novinku upozornil. Tentokráte mu prý nebudou dominovat věže a na nich rotující trojice lopatek, ale pouze štíhlé stožáry, směrem vzhůru postupně se rozšiřující. Právě tento specifický tvar připomínající klasický „joint“, je podle konstruktérů zásadní pro využití kýženého aerodynamického efektu.
S vírnatostí se přitom nejčastěji potýkají architekti, jejichž budovy tato síla může rozvibrovat a rozkmitat, přinejhorším pak až zbortit. Inženýři David Suriol, David Yáñez a Raul Martín však tento efekt podél celé turbíny vyvolávají, na její rozkmitání pak „čekají“ uvnitř zabudované vzájemně se odpuzující magnety. Když se tedy tělo konstrukce rozechvěje, magnety proti sobě začnou působit, tato síla je následně převáděna do elektrické energie prostřednictvím alternátoru, který pro zvýšení efektivity multiplikuje frekvenci oscilace celého stěžně. S největší pravděpodobností tak jde o další využití principů takzvaného Flettnerova rotoru.
Navrhovaný prototyp firmy je vyroben z uhlíkových vláken, které celé konstrukci umožňují co nejsnazší rozvibrování. Celý tvar svého stěžně Španělé od roku 2010 modelovali a upravovali prostřednictvím speciálního počítačového programu. Jak zdůrazňují, v konstrukci nejsou žádné převody ani jakékoliv mechanicky pohyblivé části, turbína prý běží takřka bezhlučně. Absence komplikovaných částí rovněž snižuje výslednou cenu stěžně, která je prý až o 51 procent nižší, než u klasického větrníku o stejné velikosti.
Vortex Bladeless již prý získala investici milion dolarů od španělského vládního fondu a soukromého kapitálového fondu. Pro financování výroby větších prototypů a následné uvedení Vortexu do výroby nyní chystají crowdfundingovou kampaň, s níž chtějí od prvního června oslovit jak soukromé investory, ale také nadšené ekology i ochránce ptactva, kterým může na stěžni imponovat fakt, že postrádá rotující lopatky, které, například jen v USA, stojí ročně za úmrtím více než 1300 dravých ptáků.
Suriol podle Wired.com předpokládá, že do konce roku by mohli mít plně fungující prototyp malé, zhruba 100wattové turbíny, kterou by rádi nasadili v některé z rozvojových zemí. Do roka by pak měl být dokončen velký, třicetimetrový prototyp. „Nemůžeme říct nic špatného o stávajících turbinách, jsou to vynikající přístroje. My teď jen navrhujeme alternativní přístup,“ dodal s tím, že se nyní hlavně musí probrat přívalem e-mailů, který jejich prezentace Vortexu vyvolala.
