Kouč Plzně Vrba: Doma jsem v Přerově | E15.cz

Kouč Plzně Vrba: Doma jsem v Přerově

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
S Viktorkou vyhrál pohár a v Plzni ještě chvíli zůstane. Za svůj domov ale Pavel Vrba pořád považuje Přerov.

Už pár let patří mezi nejuznávanější české fotbalové kouče. Šestačtyřicetiletý rodák z Přerova Pavel Vrba byl asistentem trenéra slovenské reprezentace, vedl také český výběr do dvaceti let. Na kontě má dva ligové tituly a před pár týdny s hráči Viktorie Plzeň pozvedl nad hlavu pohár pro vítěze Ondrášovka Cupu. Na plný úvazek trénuje čtrnáct let, z toho osm roků muže.

Považujete letošní sezonu za svou nejúspěšnější?

Zažil jsem za svou kariéru tři vrcholy. Asi tím největším je pro mě titul s Žilinou v roce 2007, kdy jsme suverénně vyhráli slovenskou ligu. Na druhé místo bych dal pohár s Plzní a nakonec titul s Baníkem z roku 2004, protože tam jsem působil jen jako asistent Františka Komňackého.

Co vás přivedlo k trenérskému řemeslu?

Fotbalu jsem se vždycky věnoval naplno. Škola byla trošku stranou, ale už během hráčské kariéry jsem si dělal trenérské kurzy. Po ukončení kariéry jsem tak nějak automaticky navázal a začal jsem se věnovat mládeži v Přerově. Po příchodu do Baníku jsem si potom dodělal i nejvyšší trenérskou licenci.

S Plzní se teď připravujete na třetí sezonu, smlouvu jste prodloužil do roku 2011. Měl jste nabídky i odjinud?

Oficiální nabídka přišla od jednoho týmu z české ligy. Ozvaly se i dva kluby ze zahraničí, ale to bylo spíš jen takové oťukávání, nic konkrétního.

Co nakonec rozhodlo, že ve Viktorii zůstáváte?

Přeci jen se nám podařilo po devětatřiceti letech získat pohár. Vedení klubu mě ujistilo, že kádr zůstane i pro příští sezonu pohromadě. Nikdo z klíčových hráčů by neměl odejít. Po nějakém doplnění bychom mohli slušně bojovat v evropských pohárech. Ale nejsme nasazení a samozřejmě bude hodně záležet na losu.

Jako úspěšný hráč jste se pohyboval na postu stopera. Jako kouč jste ale známý svou ofenzivní filozofií.

Ta změna nastala v momentě, kdy jsem začal pracovat s mládeží v Baníku. Několikrát jsme byli mistry republiky a s Gustou Chromým z Olomouce jsme soutěžili, kdo bude mít víc titulů. A když jsme chtěli porazit Olomouc, tak nám ani nic jiného nezbývalo, než hrát útočně. Přenesl jsem si to potom i do dospělé kopané. Na druhou stranu dobře organizovaná obrana je základ.

Byl jste asistentem u slovenské reprezentace. Co říkáte na situaci v té české?

Český fotbal prochází podobným obdobím jako slovenský asi před pěti lety. Skončila jedna generace výborných fotbalistů a nastává velká hráčská obměna. Když se podíváme do mládežnických kategorií, jsou tam určitě hráči, kteří by mohli v budoucnu nahradit silnou generaci, se kterou měl úspěchy Karel Brückner. Bude to však chvilku trvat. Připadá mi ale, že podmínky pro mládežnické základny nejsou na dobré úrovni.

Vystřídal jste moravské, české i slovenské kluby. Kde se cítíte doma?

Od odchodu z Baníku je to pořád nějaké cestování. Neříkám, že jsem si na to úplně zvykl, ale práce trenéra je už taková. Dcery jsou na školách, manželka za mnou dojíždí. Chvíli je se mnou v Plzni, chvíli v Havířově. Ale můj domov je Přerov. V poslední době uvažujeme, že bychom se tam vrátili.

Sledujete fotbal v Přerově?

Úplně v obraze nejsem. Vím, že se tam klub dostal do komplikované situace a teď hraje krajský přebor, ale už se pomalu šplhá nahoru. Je tam vynikající mládežnická základna. Věřím, že Přerov se díky odchovancům zase dostane do moravskoslezské ligy. Město je dostatečně velké na to, aby takovou soutěž hrálo.

Dovedete si představit, že zakončíte trenérskou kariéru v Přerově?

Věřím, že ji jednou v Olomouci nebo Přerově zakončím. Ale dostal jsem i nabídku od Antonín Gregovského z SK Sokol Lobodice, tak uvidíme.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video