Přírodu kouzelných ostrovů, jak Galapágy nazval spisovatel Herman Melville, poznal mimo turistické stezky málokterý Evropan. Miroslav Šebela to štěstí měl. Vedoucí Zoologického oddělení Moravského zemského muzea fotil přírodu a pomáhal lovit přemnožené kozy, které devastují přírodu Galapág ležících tisíc kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky. Z osmé výpravy k ostrovům rovníkového Pacifiku se vrátil koncem března.
Kdy jste se podíval na Galapágy poprvé? První návštěva byla dárkem na závěr expedice, při níž jsme v roce 1994 poznávali ekvádorskou Amazonii. Tři týdny v pralese člověka ztrápí, vždy jsme poštípaní, pokousaní a vyhublí. Galapágy byly téměř na dohled a byl by hřích je nevidět.
Čím jsou tak výjimečné? Pro zoologa tím, že ze šesti stovek původních živočišných druhů jich přes čtyřicet procent žije jen zde. Většina zvířat Galapág se nikdy nemusela bát predátorů, takže si vůbec nevšímají lidí. Úplně nás ignorují. Charles Darwin přišel po dvou měsících pobytu na ostrovech s vývojovou teorií živočišných druhů. Nejde si totiž nevšimnout, že z jednoho druhu želvy se na ostrovech Galapág vyvinuly odlišné poddruhy. Mě fascinují galapážští tučňáci, kteří díky studenému mořskému proudu mohou žít na rovníku. Jinde si člověk v plavkách vedle tučňáka, navíc s kaktusy za zády, nesedne.
Proč jste lovili kozy? Na prvním výletu jsme se seznámili se zástupci národního parku a lovci přemnožených zdivočelých koz, oslů i prasat. Na ostrov Pinta byly v roce 1957 vysazeny tři kozy a už během let 1971 až 1975 jich lidé ulovili osmatřicet tisíc. Díky přátelství s lovci se na Galapágy vracíme a podívali jsme se i mimo stezky pro turisty.
Jak jste kozy lovili? Když je psi na některém ostrově vystopují, lovci je spoutají lany a odvezou na lodi. Nebo je také rovnou střílí. My jsme přišli s nápadem sterilizovat kozy tak, že kusy soli, které zvířata olizují, napustíme hormony. Brzy nato se ale změnila vláda v Ekvádoru a bylo po výzkumu. Na poslední výpravě jsme doprovázeli lovce a dál poznávali přírodu.
Podařilo se počet divokých koz snížit? Na dvou velkých ostrovech už lovci kozy vyhubili. Galapágy nicméně dusí také zavlečené rostliny a ostrovům neprospívá ani čím dál větší počet obyvatel i turistů. Navíc Galapágám škodí korupce, na kterou jsme jako první upozornili – za peníze na ochranu přírody lidé z národního parku nakoupili počítače a terénní auta.
Na galapážském ostrově Floreana prý funguje speciální pošta. O co jde? V roce 1793 položili velrybáři kus od břehu sud od velrybího tuku. Když chtěl někdo poslat zprávu, vložil ji do barelu. Námořník, který se vracel do svého přístavu, probral sud a odvezl vše, co mělo podobný cíl jako on. Je to takzvaná barelová pošta. My jsme to štěstí neměli, ale děti známých z Prahy daly do sudu pohled, když byly v první třídě. Na adresu jejich školy přišel, až když byly v deváté třídě.
Na Galapágách žije poslední sloní želva svého druhu, Osamělý Jiří. Jak se mu daří? Z původního čtvrt milionu suchozemských želv jich na Galapágách zůstalo asi patnáct tisíc. Námořníci je používali jako živé konzervy. Výběh asi šedesátiletého Osamělého Jiřího v Darwinově výzkumné stanici je nejsmutnějším místem ostrovů. Když si turisté přečtou jeho příběh, někteří pláčou. I pro zoologa je velmi smutné vidět posledního zástupce svého druhu. Tyto želvy se dožívají i dvou set let.
