Není mnoho měst, která by se mohla pochlubit rozhlednou. Na Ústí nad Labem budou lidé shlížet hned ze tří. Po Erbenově vyhlídce a rozhledně na Větruši vznikla zcela nová na kopci Malé Sedlo ve čtvrti Střekov.
Nápad oživit Malé Sedlo vznikl už před několika lety. Jen nebylo jasné, jak. V padesátých letech na kopci fungovalo malé letní kino. To už ale v Ústí jedno je, a samo bojuje o diváky. „Z archivů jsme věděli, že na kopci měli českoslovenští vojáci před nacistickou okupací pozorovatelnu. To nás inspirovalo. Po bunkru dokonce zůstaly betonové základy, tak jsme se na nich rozhodli postavit rozhlednu,“ říká člen střekovského zastupitelstva Pavel Boček, který s nápadem přišel.
Střekovská vyhlídka, jak se rozhledna jmenuje, je vysoká jen asi osm metrů. To se turistům nelíbí. „Správa CHKO České středohoří trvala na tom, že rozhledna nesmí přesahovat koruny stromů a výšku kopce. To je přece u rozhledny absurdní, vždyť se staví proto, aby z ní bylo vidět. Kdyby k rozhlednám takhle přistupovali naši předkové, nepostavili by nic,“ říká Karel Punčochář z Klubu přátel rozhleden.
Mostka opět otevře
Jedna z historických rozhleden stojí na Mostné hoře v Litoměřicích. Věž vysokou dvacet metrů postavil v roce 1910 spolu s přilehlou výletní restaurací Spolek pro zvelebení města Litoměřic. Dosavadní nájemce nechával rozhlednu zavřenou. To by se nyní mělo změnit. Restauraci si pronajal Karel Svoboda provozující výletní lodě Porta Bohemica. Rozhlednu od 30. ledna otevře.
„Jsem patriot, a tak mi vadilo, že je rozhledna zavřená jen proto, že si předchozí provozovatelé nechtěli přidělávat práci. Mostka je litoměřická legenda, která si ke stému výročí znovu otevřít zaslouží,“ říká Svoboda. Ve věži už opravil schodiště a jedná s městem o prořezání stromů, které brání ve výhledu. Další údržbu by již měl pokrývat výtěžek z třicetikorunového vstupného.
Minulost i budoucnost
V Ústeckém kraji v současné době stojí sedmatřicet rozhleden, po otevření Mostky jich bude přístupných třicet. Tolik jich nemá žádný jiný kraj. Nejstarší rozhledna v kraji stojí v Krásném Dvoře u Podbořan. Pochází z roku 1820. Druhou je Komáří vížka z roku 1857, nyní bohužel nepřístupná.
„O skutečný rozmach výstavby rozhleden se postaraly turistické spolky. Ty si budování rozhleden vytyčily jako jeden z důležitých úkolů při zřizování sítě výletních tras a turistických cílů,“ popisuje historii vzniku prvních rozhleden jejich znalec, ústecký rodák Jan Nouza. Nejstarší, německý Horský spolek pro České Švýcarsko, vznikl v roce 1878. O deset let později vznikl Klub českých turistů.
Nová éra rozvoje rozhleden začala na konci devadesátých let. První novodobou rozhlednu v kraji postavilo v roce 1998 město Česká Kamenice ve zřícenině hradu na Zámeckém vrchu. Od té doby na severu Čech přibylo ještě dalších osm rozhleden. A mluví se o dalších.
V Malečově na Ústecku by měla na podzim vzniknout dvanáctimetrová dřevěná rozhledna na kopci nad místní sjezdovkou, Mikroregion Sever plánuje vystavět novou rozhlednu u Dolní Poustevny na Děčínsku, občanské sdružení v Mukově u Bíliny hodlá obnovit vyhlídkovou věž na vrchu Hradišťany, Hrobce u Litoměřic mají připravené návrhy studentů katedry architektury na rozhlednu nad Rohatcemi.
Vůbec nejvyšší místo k rozhlížení vznikne u Bíliny. V ledvické elektrárně staví ČEZ kotelnu vysokou 154 metry, tedy zhruba jako Cheopsova pyramida. Na vrcholu jedné z věží bude prosklený ochoz, který má sloužit jako rozhledna. „Lidé se z této nejvyšší stavby v Česku budou moci podívat do nejníže položeného místa republiky, uhelného lomu Bílina,“ uvedl mluvčí ČEZ Ota Schnepp.
