Kraj slivovice slaví. Za pálení načerno už nehrozí vězení | E15.cz

Kraj slivovice slaví. Za pálení načerno už nehrozí vězení

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Domácí černé pálení má na Uherskohradišťsku dlouhou tradici. Teď už ale lidé neriskují vězení.

Když se u Koníčků ve Vlčnově zamkla koupelna, bylo malému Antonínovi jasno. Taťka pálí. Sobotní koupání celé rodiny odpadlo a přesunulo se na další víkend.

„Smrad byl cítit po celém domě a taťka si připravoval speciální těsto, které nemohla dělat ani maminka. Nesmělo být ani řídké, ani moc husté,“ vzpomíná na události před padesáti lety Antonín Koníček. Těsto sloužilo k utěsnění spár na bojleru, který se na týden proměnil v pálenici. „Celý týden tatínek hlídal kvas a já se bál, aby nepřišla policie a tatínka neodvedla,“ vzpomíná Koníček.

Teď už jen pokuta

Dnes už se o své rodiče děti bát nemusejí. Od Nového roku totiž vstoupil v platnost přestupkový zákon, který postoj zákonodárců k domácím černým pálenicím citelně zmírnil. Vyplývá z něj, že pokud policie prokáže výrobu, přechovávání, případně rozšiřování podomácku vyrobené pálenky, sáhne přistižený do peněženky a zchudne maximálně o tři tisíce korun.

„Z trestného činu se stal přestupek, proto se změnil i trest. V minulosti hrozilo vězení v délce jednoho roku, zabavení majetku nebo větší peněžitý trest. To už dnes neplatí,“ vysvětluje tiskový mluvčí policie v Uherském Hradišti Aleš Mergental. Upozorňuje ale, že nelegálnímu velkovýrobci a prodejci lihu stále hrozí trest za daňový únik.

Také nádobu upravenou k domácímu pálení, která třeba zbyla na půdě nebo ve sklepě po předcích, nemusí už nikdo skrývat. Tedy samozřejmě pokud v ní nebude načerno pálit. Držení zařízení už totiž není podle nového zákona trestné. „Můžete mít doma takových pálenic, kolik chcete. To už zákon neřeší,“ objasnil Mergental.

Pro obyvatele uherskohradišťského regionu je to dobrá zpráva. Domácí pálení je v nich zakořeněno stále stejně hluboko jako uchovávání lidových krojů. Ani dnes není černá palírna výjimkou, přestože téměř v každé vesnici funguje řádně povolená pěstitelská pálenice.

„Je v tom kus dobrodružství a furiantství, které si chlapi nedají nikdy vzít. I dřív se vždycky sešli dva tři, popíjeli, hlídali a patřilo to k tradicím, ke kultuře, byť trochu pokleslé. Teď je možné, že naopak černé palírny vymizí. Když už něco není zakázané, nebude to tak přitažlivé,“ domnívá se Jiří Severin, který se černými pálenicemi zabývá už deset let.

Nelegální výrobny nezmizely ani po několika staletích. Za války jezdili lidé pálit do lesa, přestože jim za to hrozilo vězení. Na moravsko-slovenských hranicích měli zase pojízdnou pálenici, se kterou popojížděli tak, aby je němečtí vojáci nenašli. V jedné vesnici na Uherskohradišťsku zase trubky vedoucí k pálenici zazdili do domu. Policisté pak zařízení nemohli zabavit, protože bylo součástí stavby.

Historie černého pálení

Všechny odhalené a zabavené pálenice končí u policie, odkud je přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na něj se také obrátili pracovníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti spolu s Jiřím Severinem. Chtěli totiž vytvořit expozici, kterou nikdo v zemi nemá, a která by zároveň návštěvníky zajímala.

Ve Vlčnově tak vzniká jediná stálá expozice nelegálních pálenic v České republice. Součástí bude například i dosud utajovaná pračka Romo Fulnek. Její majitel ji považuje za ekologické a téměř neodhalitelné zařízení. „Je zajímavá tím, že nepotřebuje elektřinu, jde v ní pálit a je skoro nezabavitelná, protože kdyby náhodou někdo přišel, mám v koupelně pračku, nic jiného, žádný podezřelý hrnec, žádnou nádobu, trubky jsou odmontované. Navíc má kolečka, takže když je pěkně, dá se v ní pálit venku, když prší, přestěhuje se jednoduše do koupelny,“ vysvětluje majitel, který zařízení zdědil po svém otci.

Důkazem, že lidé v tomto kraji pálili už před staletími, je část nejstarší pálenice pocházející ze čtrnáctého století. Archeologové ji našli v sedmdesátých letech na Uherskohradišťsku.

„Jde o horní část destilačního zařízení vyrobenou z keramiky. Připomíná obrácenou přilbu,“ vysvětlil vedoucí Archeologického oddělení Slováckého muzea Miroslav Vaškových.

Odborníci a degustátoři stejně tvrdí, že nezáleží na místě, kde se kvas pálí. Důležitá je péče o kvas, rok sklizně, množství slunečního svitu i druh použitého ovoce. Například je chybou dávat do ovoce cukr, protože slivovice pak není tak kvalitní. „Málokdo třeba ví, že dost pomáhá dát na dno kvasu med, švestky by také měly být umyté a nejlepší je, když jsou odpeckované,“ dodal Severin.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video