Pomazané hlavy nebo velké všeobjímající pojmy se střídaly v názvech jihlavských náměstí a ulic v minulém století periodicky, v některých ale přece jen až příliš často. Čím frekventovanější ulice, tím musela lépe reprezentovat dobovou vládnoucí doktrínu.
Nynější Masarykovo náměstí bylo Masarykovo už v minulosti dvakrát – v letech 1924 až 1939 a v letech 1945 až 1955. V časech nacistické okupace neslo název Adolf Hitler Platz (a za Rakouska-Uherska náměstí Císaře Františka Josefa), v časech socialismu to bylo náměstí Míru. Mír byl nahrazen Masarykem hned v únoru 1990.
Velké změny přišly na jaře roku 1990
Tehdy přišla smršť změn. Náměstí Rudé armády změnilo název na Svobody a náměstí Československo-sovětské družby na Štefánikovo. Ulice 9. května se vrátila k názvu Benešova, který zde byl už v letech 1945 až 1955. Ulice Dukelských hrdinů se změnila na Jana Masaryka.
Ulice Pionýrů byla opět pojmenována na Křížovou, ulice Brožíkova na Židovskou. Název ulice Obránců Míru, zavedený v roce 1959, vrátili členové přejmenovávací komise na historický název Matky Boží podle stejnojmenného kostela. Dále byla přejmenována ulice 25. února (na památku komunistického převratu v roce 1948) na 17. listopadu – na paměť převratu odstartovaného studentskou demonstrací 17. listopadu 1989.
Část ulice Čajkovského byla pojmenována Havířská. A podobně byla část Tyršovy ulice pojmenována na památku legionáře z Čenkova u Třeště Plukovníka Švece.
Další vlna přišla v květnu roku 1991. Ulici Malinovského zastupitelé přejmenovali na Znojemskou, ulice Nikose Belojannise, pojmenovaná po významném řeckém komunistovi, získala název po jihlavském „skororodákovi“ Gustavu Mahlerovi. Marxova ulice získala nový název Ke Skalce, přestože název nebyl spojen s érou socialismu, ale pocházel z první republiky.
Ustoupit museli i Marx s Engelsem
Také Marxův souputník Bedřich Engels vzal za své – po něm pojmenovaná ulice změnila název na Peckovu. Komunistický novinář Fučík zmizel z názvu ulice, která se nyní jmenuje Zrzavého. Rozdělena byla další ulice – ze sídliště a ulice Leninovy se staly z části Seifertova a z části U Hřbitova.
Průtahová Semilucká ulice, která nesla název podle tehdejšího družebního jihlavského ruského města Semiluky, se změnila na Okružní. Švermovu ulici nahradila Pávovská. A sídliště proletářského prezidenta Antonína Zápotockého se změnilo na Březinovu.
