Krokodýly mění biker za Saharu

Plzeňský biker Tomáš Kozák rád testuje své možnosti. Etapový pouštní maraton přes Maroko je jeho další výzvou.

Je téměř ryzí amatér. Přes týden je ráno od šesti hodin v práci, kde sestavuje kola, provádí jejich opravy a servis. Odpoledne trénuje, o víkendech ho pak čekají závody. A častokrát neobyčejné. Pro normální smrtelníky se to může zdát i tak trochu šílené. Maratonský jezdec na horských kolech z plzeňského Heposu si ale nestěžuje. Naopak, rád si klade i zdánlivě nesplnitelné cíle. To je Tomáš Kozák.

Liberec nebude snadný

Na letošním Králi Šumavy dojel na trati dlouhé sto pět kilometrů druhý za Fojtíkem, o víkendu vyhrál v Plzni závod Becker Cupu a nyní už má před sebou první větší výzvu. Připravuje se na svůj premiérový start na mistrovství republiky ve čtyřiadvacetihodinovce v Liberci.

„Pojede se na dvanáctikilometrovém okruhu s převýšením dvě stě padesát metrů, sejít se má kvalitní konkurence. Kdo chce v tomto závodě uspět, nesmí spát a musí najet více než čtyři stovky kilometrů. Půjde o to, dobře si rozvrhnout síly a doplňovat energii,“ míní Kozák před tímto extrémním podnikem. V červenci čeká momentálně čtvrtého jezdce Českého poháru v půlmaratonu horských kol další „pekelný“ závod Salzkammergut v rakouských Alpách, kde by rád vylepšil své předloňské sedmé místo. „Pojede se dvě stě kilometrů s převýšením sedm kilometrů. V sedle budu sedět více než deset hodin. Je to jeden z nejtěžších maratonů na světě,“ charakterizuje Kozák další dobrodružství.

Z buše do světa písku

Plzeňský biker má rovněž za sebou dva starty na jednom z nejnáročnějších etapových závodů Crocodile Trophy v Austrálii. Po sedmém místě se v loňském roce dostal na „velkou bednu“, když obsadil v desetidenním závodu páté místo. „Každý den sto padesát kilometrů v až šedesáti stupních nebylo snadné,“ vybavuje si. Nyní mění „Krokodýly“ za další extrémní závod. V květnu příštího roku plánuje start v etapovém pouštním maratonu v Maroku. „Začíná se na Sahaře, pak se přejíždí pohoří Atlas.

Každý jezdec si veze s sebou i spací pytel, v horách se bivakuje ve výšce 1700 metrů. Pak se pokračuje opět pouští. Šest dní v řadě jedete zhruba stokilometrové etapy. Přes den vedro, v noci chlad a hlavně všude písek. Uvidíme, co to se mnou udělá,“ dodává biker, který se už na nové dobrodružství rozhodně těší.