Krystalický hliník s extrémně nízkou hustotou by mohl způsobit revoluci v mnoha oblastech

Krystalický hliník s extrémně nízkou hustotou by mohl způsobit revoluci v mnoha oblastech

Krystalický hliník s extrémně nízkou hustotou by mohl způsobit revoluci v mnoha oblastech Zdroj: Shutterstock

Hliník je vodivý, má nízkou teplotu tání, je velmi pevný (pokud je legovaný), odolný proti korozi a v neposlední řadě lehký. Co kdyby ale byl ještě lehčí – třeba tak, že by mohl bez problémů plavat na vodě? A vážně teď není řeč o lodičkách poskládaných z alobalu…

Podle odborníků z Utah State University a Southern Federal University je taková věc skutečně možná. Plyne to z jimi vytvořeného počítačového modelu krystalického hliníku s extrémně nízkou hustotou.

„Přístup mých kolegů k této výzvě byl velmi inovativní,“ uvedl chemik Alexander Boldyrev z USU. „Začali se známou krystalovou mřížkou, v tomto případě diamantu, a každý uhlíkový atom nahradili hliníkovým tetrahedronem.“

Výsledný tzv. supertetrahedrální hliník má hustotu pouhých 0,61 gramů na centimetr krychlový (u normálního hliníku je to 2,7 gramů na centimetr krychlový). Pro srovnání, ocel má hustotu 7,75 gramů na centimetr krychlový.

Takový hliník by mohl najít uplatnění v celé řadě oblastí. „Vesmírné lety, medicína, elektroinstalace či lehčí a palivově úspornější automobilové díly… to je jen několik aplikací, které vám přijdou na mysl,“ konstatoval Boldyrev.

Tento návrh samozřejmě představuje jen první krok na dlouhé a nelehké cestě. Vědci se nicméně domnívají, že se jim supertetrahedrální hliník v brzké době podaří skutečně vyrobit a budou ho tak moci podrobně prozkoumat.