Petra Kulichová jde svojí cestou. Napřed odehrála pět sezon za Brno, dlouhodobě nejlepší český klub v ženském basketbalu. V pětadvaceti letech přechází k jeho hlavnímu rivalovi.
Už jste si úplně zvykla na to, že jste hráčkou USK?
Myslím si, že to přijde, až začnu na Folimance trénovat. Zatím si to moc neuvědomuju. V reprezentaci o USK něco prohodíme, ale moc to neřeším.
Stačilo vám pět sezon v Brně? Bylo to akorát?
Určitě. Pět let je v basketbalu snad maximální doba, kterou můžete vydržet v jednom klubu.
Usoudila jste při rozhodování o přestupu, že vám to brněnští příznivci odpustí?
Takový je prostě život. V Brně jsem odvedla tu nejlepší práci. Fanoušci musejí chápat, že se kádr průběžně mění.
Dá se váš krok přirovnat k tomu, když jde fotbalista ze Sparty do Slavie?
Možná že jo. I když u nás je všechno, co s tím souvisí, v menší míře.
Takže nečekáte žádné pokřiky ze strany brněnských fandů?
Ve fotbale jsou fanoušci nekompromisní, ale u nás je to spíš decentnější.
Na jaře vás pravděpodobně čeká tradiční finále, ovšem na druhé straně hřiště. Souhlasíte?
Asi jo. Sice moc nesleduju, jak se ostatní týmy posilují, ale tolik asi nikdo nenakoupil.
Když ve finále nejvyšší české soutěže opravdu narazíte na svoje bývalé spoluhráčky, budete je chtít porazit?
Stoprocentně, jinak to ani nejde. Musíte chtít vyhrát. A finále tím spíš.
Bude to pro vás trochu divné?
Pro mě bude zvláštní už první zápas. Začínáme v Pardubicích, odkud pocházím. Ale to asi nebude tak mimořádné jako proti Brnu.
Budete nervózní?
V Pardubicích asi jo, protože v prvních duelech člověk nervózní bývá. Pak už hraje na pohodu.
Věříte, že pro vás příští sezona skončí šťastně?
Doufám v to, i když euroligovou skupinu máme těžkou.
Do USK jste přestoupila, i když se objevily taky nabídky ze zahraničí. Máte na Folimance celkově tak dobré podmínky, že nešly odmítnout?
Přesně tak. Mám veškerý komfort kolem. Postarají se o mě, co se týká bydlení, zdravotního a rehabilitačního servisu… Už jenom jednání lidí z USK mě potěšilo.
Myslíte si, že někdy přijdou z ciziny lepší nabídky než letos?
Nezastírám, že v budoucnu do zahraničí odejít chci, ale v současné době to vůbec neřeším. Jsem ráda, že přišla nabídka od vedení USK. Přijmout ji bylo pro mě v ten moment to nejlepší možné řešení.
Těšíte se na DeLishu Miltonovou Jonesovou, se kterou jste před pěti lety hrála v Brně?
Hrozně. Je to poklad. Strašně nám pomůže. Už jenom tím, že je zkušená a dokáže poradit. Bude to legrace. Potkat se v USK bude zvláštní, ale jsem moc ráda, že to takhle vyšlo.
Už se setkáváte s novými spoluhráčkami?
Zatím jenom v reprezentaci. S Káťami Bartoňovou a Elhotovou, Markétou Bednářovou a Terezou Peckovou.
Jak se v národním týmu snášejí hráčky USK a Brna?
Občas proběhne nějaké špičkování, ale vždycky jenom z legrace. Nejsou tam žádné urážky nebo nadávky.
Díky vám už má USK stejné zastoupení jako Brno…
To jo. Navíc je tam náš trenér (Lubor Blažek – poznámka autora).
Na podzim Česko hostí mistrovství světa a základní skupinu odehrajete v Brně. Nechtěla byste radši být v Praze?
Beru to tak, že Brno znám, trošičku i halu v Králově Poli. Doufám, že lidi přijdou a udělají nám domácí prostředí, které snad bude úplně úžasné.
