Český malíř Jan Merta hledá ve žlábku Boha

Vzpomínky. Prostřednictvím výstavy
se Jan Merta vrací do různých epizod svého dětství a nechává je ožívat na plátnech obrazů

Vzpomínky. Prostřednictvím výstavy se Jan Merta vrací do různých epizod svého dětství a nechává je ožívat na plátnech obrazů Zdroj: galerie Topicuv salon

Znáte americký televizní seriál Jmenuju se Earl? Zoufalec tohoto jména si v jednu chvíli uvědomí, kolik napáchal v životě přehmatů, a pokouší se jeden po druhém odčinit. Většinou s velmi pochybnými výsledky.

Znáte tvorbu Jana Merty, o kterém se čím dál častěji hovoří jako o nejlepším současném českém malíři? Podobně jako Earl se prostřednictvím své výstavy Liberec III vrací do různých epizod svého dětství a znovu je nechává ožívat na plátnech obrazů. Většinou s velmi pozoruhodnými výsledky.

Merta byl považován jakožto dítě vyrůstající za normalizace v severních Čechách v rodině kněze vždy tak trochu za podivína. Jednou močil se spolužáky do černě natřeného žlábku na chlapeckých záchodech, když dostal od kamaráda záludný dotaz: „Jestli je Bůh všude, je i v tomhle žlábku?“ Rozměrné plátno temného žlábku, v jehož hlubině se stále ještě ozývá ozvěna té otázky, vévodí výstavě jako ústřední exponát.

Na dalších vzpomíná malíř na otcovu snahu domalovat na stěnu domu „zděděného“ po sudetských Němcích iluzivní sokl, na autoportrét Rembrandta, jemuž mladý Merta špendlíkem rozškrábal oči, protože nemohl snést jejich pohled, na tramvajáka z Kaurismakiho filmu, na hodiny výtvarné výchovy trávené vykreslováním jednoduchých objektů, na erotické kresby načmárané kdysi kýmsi křídou na domovní zeď…

Malíř si odžívá svou minulost, hledá ve vzpomínkách sebe sama jako ducha svatého v páchnoucím žlábku. Tajuplná mytičnost výjevů je vyvažována hravými komentáři autora.
Pokud jste nestihli velkou výstavu Jana Merty předloni v Brně, nepropásněte tuto na Národní třídě v Praze.

Jan Merta: Liberec III

Galerie Topičův salon

Výstava trvá do 30. září
Hodnocení: 70 %

Autor je spolupracovníkem redakce