Průša opět boří hranice. Přináší nízkonákladový tisk tekutého silikonu
Česká firma brzy otevře dveře zcela nové dimenzi trojrozměrného tisku. Výrobce 3D tiskáren Prusa Research, kterou založil v úterý státem vyznamenaný Josef Průša, od příštího roku umožní tisk pomocí silikonového filamentu za výrazně nižších nákladů, než tomu bylo doposud. Tisk silikonem touto metodou dosud nikdo ve světě nenabídl. Průša si navíc od technologie slibuje mnohem víc – tisknutí jakéhokoliv tekutého materiálu.
Průšova holešovická firma umožní tisk silikonového materiálu na tiskárně Original Prusa XL. Majitelé těchto tiskáren si budou moci tento silikonový materiál otestovat už v prvním čtvrtletí příštího roku.
Nejběžnější 3D tiskárny, které používají vstupní materiál ve formě filamentu, dosud nedokázaly silikon efektivně zpracovat. Dražší tiskárny, které místo tavení používají například vytvrzování, sice silikonem tisknou, zároveň ale oproti Průšově inovaci stojí výrazně víc. Zatímco Original Prusa XL lze pořídit za zhruba 65 tisíc korun, nejlevnější podobná tiskárna od konkurence Formlabs Form 4 vyjde na 110 tisíc korun. Tuzemští inženýři navíc vyvinuli speciální tiskovou hlavu, kterou lze jednoduše nasadit na už dříve zakoupenou tiskárnu, čímž potřeba koupě nové Průšovy tiskárny odpadá. Detaily technologie firma zveřejní v nejbližších dnech.
Podle výzkumného pracovníka Jiřího Šafky má Průšova technologie velký potenciál, a to zejména s ohledem na cenovou dostupnost, a přitom nečekanou a uživatelsky příjemnou jednoduchost celého procesu tisknutí. V této chvíli ve světě neexistuje firma, která by dokázala efektivně tisknout silikon pomocí filamentů. Jakékoliv jiné technologie jsou násobně dražší, a to jak z hlediska pořízení, tak vlastního provozu,“ říká vedoucí Národního centra kompetence pro průmyslový 3D tisk z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci.
Nižší kvalita zákazníkům nebude vadit
U konkurenčních technologií, při kterých je tekutá pryskyřice cíleně vytvrzována vrstvu po vrstvě pomocí světelného zdroje, jako je laser (SLA) nebo digitální projektor (DLP), je podle něj potřeba mnohem více kroků – například chemické čištění vytisknutého materiálu nebo jeho vytvrzování v UV komoře.
Jedinou potenciální nevýhodu řešení oproti SLA a DLP vidí Šafka v nižší výsledné kvalitě dílců oproti dražším alternativám. Ty umožňují pracovat s nižší vrstvou tisku, což znamená přesnější a detailnější výsledek.
Šafka však tuto vlastnost jako významnou slabinu nevnímá. „Hlavními zákazníky 3D tisku jsou stále především nadšenci nebo průmyslové firmy, které výtisky používají pro prototypování, malosériovou výrobu nebo výrobu nedostupných náhradních dílů či příslušenství. Očekával bych, že u většiny těchto případů bude přesnost tavením dostatečná a technologie tak bude velmi konkurenceschopná,“ uvedl s tím, že vytištěný silikon může zamířit například do zdravotnictví nebo do vojenského, vesmírného či do automobilového průmyslu.
Prusa Research vyrábějící 3D tiskárny a k tomu potřebné technologie má za sebou další rok růstu. Obrat firmy, která zaměstnává 135 lidí, loni vyrostl z 2,8 na téměř 3,6 miliardy korun. Provozní zisk však stagnoval na úrovni 150 milionů korun.
