Floex klarinetem vyčaroval první porci písniček

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Niki Papp

Dvě řadové desky za deset let – to zrovna nevypadá jako vizitka pracovitého muzikanta. Přesto jím multiinstrumentalista a skladatel Tomáš Dvořák, který pro své sólové počiny používá umělecké jméno Floex, bezpochyby je.

Ať již debut Pocustone z roku 2001 nebo aktuální novinka Zorya – vždy jde o pečlivě promyšlenou, doslova filigránskou záležitost vrstvení nejrůznějších inspirací do výsledného tvaru svébytných jazzových a elektronických kolaborací, jež nemají daleko k filmovým soundtrackům. To je jediný možný postup – vydat desku jedině v případě, kdy je výsledek stoprocentní a kdy má umělec co říci.

Zorya je navíc Floexovým možná nejpísničkovějším albem, které by se dobře vyjímalo na kterémkoliv hudebním kanálu v nočním proudu. To vše v excelentním provedení, jež Dvořáka katapultovalo na pozici jednoho z nejtalentovanějších a z ciziny nejvíce sledovaných českých hudebníků současnosti.

Samozřejmě, znalci vědí, že Dvořák v mezidobí mezi sólovkami vydal i dva ceněné soundtracky k počítačovým hrám Samorost a Machinarium. Druhý z nich byl dokonce vyhlášen renomovaným magazínem PC Gamer jako nejlepší soundtrack za rok 2009 a stal se mezi herní komunitou pojmem. Jenomže obě nahrávky spolu s Pocustone spíše balancovaly na pomezí introvertních a abstraktních koláží, které přece jenom vyžadují oddanější a pozornější posluchače.
Na Zorye Fleox poprvé dává své tvorbě ve větší míře klasičtější písňovou formu a zve do svého světa i ostatní. První malou ochutnávkou se sice stala skladba Below s hostující zpěvačkou Ridinou Ahmed (vystupuje i na Zorye) již na Pocustone, teprve na Zorye dostal tento směr Dvořákovy tvorby náležitý prostor.

Tedy nu-jazz, elektronika, beaty, klasický minimalismus, šanson, soundtracky, ambientní plochy a melodie vykreslované klarinetem. Co na první pohled vypadá jako nepřehledná skrumáž, to ve Floexově podání drží jednotný tvar a vždy mile překvapí novými nápady a přepečlivým hraním si s vrstvami a náladami jednotlivých skladeb. I díky pestrým hostům (kromě Ahmed zde uslyšíme trumpetistu Oskara Töröka, violoncellistu Tomáše Jemníka a mnoho dalších), kteří perfektně doplňují Floexovy kompozice, zde máme dospělé a originální album nepřehlédnutelného talentu. Potlesk na otevřené scéně.

Floex: Zorya

Vydavatel: Minority Records, 2011
Hodnocení: 90 %

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.