Hádáme se plodně, říkají kabaretiéři z originálního pražského Cabaretu Calembour | E15.cz

Hádáme se plodně, říkají kabaretiéři z originálního pražského Cabaretu Calembour

Hádáme se plodně, říkají kabaretiéři z originálního pražského Cabaretu Calembour
Calembouristi. Igor Orozovič, Milan Šotek a Jiří Suchý z Tábora vystoupí 18. prosince v Elliadově knihovně v Divadle Na zábradlí a o den později v Divadle Kampa
• 
ZDROJ: e15

Iva Přivřelová

Kalambúr znamená slovní hříčka, a právě na nich jsou postavena vystoupení originálního pražského Cabaretu Calembour, který je nejčastěji možné vidět v Divadle Kampa. Jeho vtip se podobá stylu Semaforu nebo Červené sedmy. „Na tomto humoru jsme vyrostli a tímto chceme poděkovat našim rodičům, že nás k tomu vedli,“ říká jeden z kabaretiérů Igor Orozovič.

* E15: Calembour vznikl tak, že jste se sešli v ročníku na DAMU, zjistili, že máte stejný smysl pro humor, a založili divadlo?

Milan Šotek: Ano, zní to jako pohádka.

* E15: Je těžké si u nás založit divadlo?

Jiří Suchý: My jsme založili soubor. Milan Šotek: Neprovozujeme tedy žádný prostor. Jiří Suchý: Doplnili jsme soubor o dvě děvčata z DAMU, Kláru Klepáčkovou a Lucii Polišenskou. Založili jsme občanské sdružení, a jestli je to lehké? Záleží na tom, co chcete. Igor Ozorovič: Když člověk ví, co a s kým, tak je to jednoduché. A my věděli, že chceme dělat malé formy.

* E15: A co vás na nich baví?

Jiří Suchý: Kontakt s diváky, variabilita, že můžeme zkoušet různé pidižánry, písničky…

* E15: Jak je složité dávat dohromady texty, když dva máte angažmá v Moravském divadle Olomouc a třetí v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě?

Jiří Suchý: Píšeme každý zvlášť, pak plodíme trialogy. Scházíme se, jak a kde to vyjde. Igor Ozorovič: Každý má nějaké penzum věcí, pak to společně poskládáme a dotvoříme naťuknuté nápady. Teď nově vystupujeme s Kalavečery. To jsou takové volnější programy. Vládne při nich vtipná atmosféra, kdy i my jsme zvědaví, co se bude dít dál. Milan Šotek: Například teď v neděli 18. prosince budeme mít poprvé i hosta – spanilé pěvecké těleso Jelení loje.

* E15: Je těžké rozhodnout, co použijete?

Jiří Suchý: Musíme spoléhat na rozum náš všech. Igor Ozorovič: Ale občas se ukázkově hádáme. Hádáme se plodně. Milan Šotek: Jinak by nic nevzniklo. Jiří Suchý: To je tvorba. Ale snad je to broušení diadému. Milan Šotek: A teď na Kalavečerech si každý může vystoupit s tím, co nevyhádal do regulérní Kvidoule.

* E15: A jak pojem Kvidoule vůbec definujete?

Igor Ozorovič: To ještě není v teatrologickém slovníku? Jiří Suchý: To je naše pojetí kabaretního večera. Nejde o pouhé kabaretní pásmo samostatných výstupů. Prostě si „kvidoulíme“. Na jaře bude nová Kvidoule jménem 3 + KK.

* E15: Vaše první úspěšná aktovka Borůvčí aneb Fraška nadivoko, za kterou byl Milan nominován na cenu Evalda Schorma, by se hodila i pro ochotníky.

Igor Ozorovič: Ať si ji zahrajou, ale my jsme nějaké slovní hříčky rozklíčovali až po roce. Docela dlouho jsme museli hledat, jak vypointovat a načasovat vtipy. Milan Šotek: Je to hra na ochotníky.

* E15: Plánujete nahrávku svých písniček?

Igor Ozorovič: Plánujeme, a proto taky děláme rozhovor, aby se nám nabídlo nějaké studio, mecenáš a pak vyprodáme O2 arenu. Jiří Suchý: Natočili jsme několik písniček v rozhlase. Igor Ozorovič: Nahrávky z Kvidoulí už rozdáváme na internetu. Přáli bychom si, aby si lidé písně zpívali jen tak a už je znali. Milan Šotek: A my mohli zapomínat texty.

* E15: Je těžké, aby divadlo, které děláte pro radost a ne pro peníze, přežilo?

Jiří Suchý: První dva roky jsme hráli jenom za naše peníze, vycházeli jsme s tržbou za lístky a vlastně to šlo, i když to bylo hodně o život. Teď se nám už podařilo dostat jeden grant od magistrátu, zaplaťpánbůh. A samozřejmě se to pak zlepšilo, můžeme zaplatit třeba muzikanty. Igor: Konečně, dva roky nám hráli zadarmo.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!