I zde záleží především na udržení stylu frašky a na hercích, jak si s danými situacemi poradí. Režisér Vajdička totiž původně temnou moralistní Shakespearovu komedii, jež je řazena mezi jeho takzvané problémové hry (podle překladatele Hilského) či trpké komedie (podle Bejblíka), proměnil v dryáčnické herecké divadlo, v němž každá situace je především záminkou ke komediálním výstupům a do maxima rozvíjeným hereckým akcím. A herci si své výstupy náležitě a s gustem užívají.
Komediálnost většiny situací spočívá především ve hře s jazykem, a to nejen s češtinou a slovenštinou, ale i s němčinou a především polštinou či „pseudopolštinou“, jíž se vyjadřuje kníže Vincentio (Martin Trnavský) a ostatní se mu snaží ve stejném jazyce odpovídat. Právě Trnavský je ústřední hereckou hvězdou. Jeho výstupy na jevišti, kdy je převlečen (včetně paruky) za mnicha a snaží se rozplést, či naopak zkomplikovat dění, vyvolávají bouře diváckého smíchu. Obdobně se daří Juraji Hrdličkovi v roli biřice a kata Lakťa, Gregorovi Hološkovi v roli kuplíře Pompeje či Jakubu Žáčkovi jako zhýralému popletovi Luciovi.
Romantiku a vnější krásu a eleganci pak inscenaci dodávají atraktivní dámy, především Ivana Jirešová v roli klášterní novicky, sestry odsouzeného Claudia (Daniel Fischer) Izabely. Spíše než Bohu zasvěcenou jeptiškou je svůdnou mladou dívkou, jež si je svých půvabů plně vědoma. Za pozornost stojí herecké propojení postav bordelmamá Paní Vyrajbané a Angelovy snoubenky Mariany v příjemně provokativní interpretaci Dany Košické. Mění se tím sice trochu pojetí celé zápletky, ale podpoří se tak žánrový posun hry. Původně moralita je spíš nezávazná, mírně lechtivá letní divadelní zábava, jež si jiný než oddechový charakter za cíl neklade.
Potvrzuje to i proměna původně dost krutého Shakespearova humoru, kdy hlava zemřelého vězně Ragozina, jež má být falešnému puritánu Angelovi předána, je zaměněna za hlávku zelí.
Inscenace je dramaturgicky i režijně fundovaně připravena a herecky interpretovaná kreativně, s přesně nalezenou mírou jazykové aktualizace a gestické i pohybové stylizace, což je pro produkce tohoto typu tím podstatným.
Snad scéna (Palo Andraško) mohla přece jen víc korespondovat se středověkými prostory, kde se tato inscenace, jež měla premiéru loni v červenci na Bratislavském hradě a v Brně na Špilberku, odehrává. Pseudomodernistické pojetí ve stylu televizních kabaretů sedmdesátých či osmdesátých let minulého století se do kamenných zdí Pražského hradu hodí asi jako dámská tanga ke korzetu.
William Shakespeare: Oko za oko / Niečo za niečo
Letní shakespearovské slavnosti
Režie: Michal Vajdička
Hrají: Martin Trnavský, Daniel Fischer, Dana Košická
Pražská premiéra: 29. července
Hodnocení: 60 %
Autor je redaktorem Divadelních novin
