Filozofem mapovaný život se rozprostírá od posledního desetiletí první republiky až do devadesátých let minulého století. Krom první světové války tedy zahrnuje všechny významné mezníky nejmodernějších dějin naší země, a četba tak slibuje komentáře k uzlům historie, jež nepřímo ovlivňují i naši současnost. Jméno spisovatele Bohumila Hrabala není v názvu knihy náhodou. Zážitky spojené s Hrabalem a jeho nejbližším okruhem přátel tvoří podstatnou část memoárů, i když tomu četba v první čtvrtině knihy příliš nenasvědčuje. Ostatně začátek knihy by mohl mnohé čtenáře svým tónem snad i odradit, což by byla škoda. Treterovy vzpomínky na nejranější léta nemají příliš co nabídnout a zaráží v nich též poněkud křečovitá snaha dostat do textu humor za každou cenu.
Jakmile se však v čase posuneme do padesátých let na tehdejší Filozofickou fakultu UK, věci začínají být velmi zajímavé. Tretera totiž vykresluje tehdejší realitu velmi netradičním způsobem. Běžná představa o situaci na fakultě je někde na úrovni oficiální bašty think tanku marxismu-leninismu. Kniha vykresluje situaci poněkud plastičtěji a představuje myslitele J. B. Kozáka, Ivana Svitáka nebo Karla Kosíka, kteří samozřejmě museli držet nastavený ideologický kurz, ovšem měli také možnost mnoho z předkládaných problémů komentovat, kritizovat, měnit. Ačkoliv byl Tretera roku 1983 z fakulty přeřazen do Archivu UK, v knize zastává převážně názory levicové, v duchu západoevropského socialismu.
Zásadním zlomem v životě suchopárného akademika je však setkání s bohémskou skupinou intelektuálů kolem Bohumila Hrabala a Karla Maryska. Od tohoto bodu se většina zážitků již neodehrává na akademické půdě, ale spíš v alkoholovém oparu putyk a bytových sedánků. Jazykové výrazivo podstatně hrubne a také historky a zážitky nabývají nových dimenzí šťavnatosti a údernosti. Velký úsek je vymezen pro takzvané období tání let šedesátých, jež Tretera líčí jako téměř nejuvolněnější a nejsvobodnější etapu svého života. Sympaticky tak komplikuje již obehranou písničku o hrůzách a šedi komunistického Československa, kterou mají především média ve zvyku neustále přiživovat.
Kniha je směsicí zajímavých dobových postřehů, epizodických vhledů do soukromí známých osobností české kultury a přiblížení atmosféry na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Minulost v Treterově podání není černobílá, ale výsostně komplikovaná, i když se nevyhýbá razantním soudům a stanoviskům, a to jsou přívlastky výrazné memoárové literatury.
Ivo Tretera: Vzpomínky na Hrabala a život vůbec
Nakladatelství: Paseka, 2011
Hodnocení: 80 %
Autor je spolupracovníkem redakce
Čtete rádi E15.cz? Nominujte nás v anketě v kategorii zpravodajství.